Editace stránky Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Zkontrolujte a pak potvrďte změny zobrazené níže.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
 +
{{Studenti VŠE}}
 +
 
Soukromé projekty na ochranu životního prostředí jsou investice firem do procesů, technologií či vybavení, které povedou ke snížení jejich negativního dopadu na životní prostředí. Na rozdíl od veřejných projektů na ochranu životního prostředí, kde jsou hlavním kritériem společenské přínosy, u soukromých environmentálních projektů je hlavním kritériem, tak jako u všech podnikových projektů,  výnosnost.
 
Soukromé projekty na ochranu životního prostředí jsou investice firem do procesů, technologií či vybavení, které povedou ke snížení jejich negativního dopadu na životní prostředí. Na rozdíl od veřejných projektů na ochranu životního prostředí, kde jsou hlavním kritériem společenské přínosy, u soukromých environmentálních projektů je hlavním kritériem, tak jako u všech podnikových projektů,  výnosnost.
  
 
==Investiční projekty==
 
==Investiční projekty==
  
Ekonomové chápou investice jako "kapitálová aktiva, sestávající ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určeny pro užití ve výrobě dalších spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků".<ref name="Synek">{{Citace monografie
+
Z podnikového hlediska se investice definují jako „peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy." (Valach, 2006, str.15) Realizace různých investičních projektů může vést k rozšíření výroby, obnovení dosavadního stavu majetku či zlepšení pracovních podmínek. Environmentální projekty jsou zaměřeny na zlepšení ekologických podmínek podnikání. Investiční projekty můžeme tudíž členit dle účelu, který má být jejich prostřednictvím dosažen. Neméně důležité je uvědomit si vazbu mezi jednotlivými investičními projekty. Určení vzájemné závislosti projektů hraje důležitou roli především při výběru z variant. Pokud se rozhodujeme mezi dvěma vzájemně nezávislými projekty, realizace jednoho z nich nevylučuje realizaci druhého. V realitě se ale často setkáváme se vzájemně podmíněnými, komplementárními a substitučními projekty či dokonce se vzájemně se vylučujícími projekty. (Marek a kol., 2006) :<ref name="Dobeš">Dobeš, V., Navrátil, B., Remtová,K.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/54_cccp.htm Porovnání celkových nákladů na preventivní a koncová opatření ochrany životního prostředí], [online]. [cit. 2010-04-04]. Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 1995</ref>
| příjmení = Synek
 
| jméno = Miroslav
 
| odkaz na autora =
 
| spoluautoři = a kol.
 
| titul = Manažerská ekonomika
 
| vydavatel = Grada Publishing
 
| místo = Praha
 
| rok = 2007
 
| isbn = 978-80-247-1992-4
 
| kapitola = 8.
 
| strany = 272.-304.
 
| jazyk = Čeština
 
}}</ref>. Z podnikového hlediska se investice definují jako „peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy."<ref name="Valach">{{Citace monografie
 
| příjmení = Valach
 
| jméno = Josef
 
| odkaz na autora =
 
| titul = Investiční rozhodování a dlouhodobé financování
 
| vydavatel = Ekopress
 
| místo = Praha
 
| rok = 2006
 
| isbn = 80-86929-01-9
 
| kapitola = 1.
 
| strany = 15.
 
| jazyk = Čeština
 
}}</ref> Můžeme shrnout, že v obou pohledech jde o odložení současné spotřeby, za účelem získání budoucích užitků. Realizace různých investičních projektů může vést k rozšíření výroby, obnovení dosavadního stavu majetku či zlepšení pracovních podmínek. Environmentální projekty jsou zaměřeny na zlepšení ekologických podmínek podnikání. Investiční projekty můžeme tudíž členit dle účelu, který má být jejich prostřednictvím dosažen. Neméně důležité je uvědomit si vazbu mezi jednotlivými investičními projekty. Určení vzájemné závislosti projektů hraje důležitou roli především při výběru z variant. Pokud se rozhodujeme mezi dvěma vzájemně nezávislými projekty, realizace jednoho z nich nevylučuje realizaci druhého. V realitě se ale často setkáváme se vzájemně podmíněnými, komplementárními a substitučními projekty či dokonce se vzájemně se vylučujícími projekty. (Marek a kol., 2006) Z podnikového hlediska se nejčastěji projekty řadí do tří hlavních skupin:<ref name="Dobeš">Dobeš, V., Navrátil, B., Remtová,K.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/54_cccp.htm Porovnání celkových nákladů na preventivní a koncová opatření ochrany životního prostředí], [online]. [cit. 2010-04-04]. Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 1995</ref>
 
  
 
'''Projekty na rozšiřování trhu'''
 
'''Projekty na rozšiřování trhu'''
Řádek 42: Řádek 19:
 
Jedná se o vynucené projekty. Jejich realizace bývá často podmínkou existence firmy. Jsou vyžadovány legislativou či jinými vnějšími okolnostmi, nikoli vlastní potřebou podniku. Je na ně často pohlíženo jako na nutné zlo, odčerpávající finanční prostředky, které by firma jinak mohla použít efektivněji.  
 
Jedná se o vynucené projekty. Jejich realizace bývá často podmínkou existence firmy. Jsou vyžadovány legislativou či jinými vnějšími okolnostmi, nikoli vlastní potřebou podniku. Je na ně často pohlíženo jako na nutné zlo, odčerpávající finanční prostředky, které by firma jinak mohla použít efektivněji.  
  
==Klasifikace environmentálních projektů<ref name="Kožená">Kožená, M.: [http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32306/1/CL645.pdf Efektivnost environmentálních investic], [online]. [cit. 2010-04-05]. Univerzita Pardubice, Ústav ekonomiky a managementu, Pardubice 2005</ref>==
+
===Dle účelu, který má být jejich prostřednictvím dosažen (Marek a kol., 2006)===
 +
Realizace různých investičních projektů může vést k rozšíření výroby, obnovení dosavadního stavu majetku či zlepšení pracovních podmínek. Environmentální projekty jsou zaměřeny na zlepšení ekologických podmínek podnikání.  
  
'''Čisté (ryzí) projekty na ochranu životního prostředí'''
+
===Dle stupně vzájemné závislosti (Marek a kol., 2006)===
  
Hlavním efektem, kterého má být dosaženo při realizaci těchto projektů, je ochrana životního prostředí, a to i za cenu nižších ekonomických efektů. Mezi klasické ryzí projekty na ochranu životního prostředí patří zavádění koncových technologií. Tradičně je podniky řadí do již zmíněných projektů na udržení zisku, nahlíží se na ně  jako na projekty ztrátové, nebo přinejmenším negenerující žádné příjmy či úspory.  
+
Určení vzájemné závislosti projektů hraje důležitou roli především při výběru z variant. Pokud se rozhodujeme mezi dvěma vzájemně nezávislými projekty, realizace jednoho z nich nevylučuje realizaci druhého. V realitě se ale často setkáváme se vzájemně podmíněnými, komplementárními a substitučními projekty či dokonce se vzájemně se vylučujícími projekty.  
  
'''Integrované projekty na ochranu životního prostředí'''
+
==Klasifikace environmentálních projektů==
  
Tyto investice sebou přinášejí jak environmentální efekt, tak jistý sociálně-ekonomický efekt. Zavádění integrovaných projektů na ochranu životního prostředí souvisí s rostoucím zájmem společnosti o ochranu životního prostředí a zaměření se na strategii prevence. Nejen že se zpřísnily legislativní podmínky (větší postihy znečišťovatelů, růst poplatků a zavádění nových sankčních nástrojů), ale i společenská poptávka po produktech se mění ve prospěch odpovědných firem. Jak si firmy začaly uvědomovat souvislost mezi ochranou životního prostředí a zvyšujícím se ziskem, lze vysledovat i změnu v nahlížení na efektivnost environmentálních projektů. Posouzení jejich efektivnosti se nyní věnuje stejná pozornost jako jakýmkoli jiným projektům. Integrované projekty na ochranu životního prostředí patří tudíž do projektů zvyšujících zisk, popřípadě snižujících náklady. <ref name="Kožená">Kožená, M.: [http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32306/1/CL645.pdf Efektivnost environmentálních investic], [online]. [cit. 2010-04-05]. Univerzita Pardubice, Ústav ekonomiky a managementu, Pardubice 2005</ref>
+
Investiční varianty můžeme rozložit do čtyř kvadrantů, podle toho, jaké efekty u investice převládají. Na ose x si jsou zachyceny sociálně – ekonomické účinky investice, na ose y pak účinky na kvalitu životního prostředí. V I. kvadrantu se nacházejí tzv. čisté (ryzí) projekty na ochranu životního prostředí, protože rozhodujícím efektem, kterého má být dosaženo, je ochrana životního prostředí (i za cenu nižších ekonomických efektů). Ve II. kvadrantu se nacházení tzv. integrované projekty do životního prostředí, tyto investice sebou přinášejí jak environmentální efekt, tak jistý sociálně-ekonomický efekt. Ve III. a IV. kvadrantu se pak nacházejí investice s negativním vlivem na životní prostředí a jako takové už se dané projekty nemohou nazývat environmentálními.<ref name="Kožená">Kožená, M.: [http://www.upce.cz/en/fes/veda-vyzkum/scipap/e-verze-sborniku/2007/scipap-c-11.pdf#page=70 Efektivnost environmentálních investic], [online]. [cit. 2010-04-05]. Univerzita Pardubice, Ústav ekonomiky a managementu, Pardubice 2005</ref>
 +
 
 +
Mezi klasické ryzí projekty na ochranu životního prostředí patří zavádění koncových technologií. Tradičně je podniky řadí do již zmíněných projektů na udržení zisku, nahlíží se na ně  jako na projekty ztrátové, nebo přinejmenším negenerující žádné příjmy či úspory.
 +
 
 +
Zavádění integrovaných projektů na ochranu životního prostředí souvisí s rostoucím zájmem společnosti o ochranu životního prostředí a zaměření se na strategii prevence. Nejen že se zpřísnily legislativní podmínky (větší postihy znečišťovatelů, růst poplatků a zavádění nových sankčních nástrojů), ale i společenská poptávka po produktech se mění ve prospěch odpovědných firem. Jak si firmy začaly uvědomovat souvislost mezi ochranou životního prostředí a zvyšujícím se ziskem, lze vysledovat i změnu v nahlížení na efektivnost environmentálních projektů. Posouzení jejich efektivnosti se nyní věnuje stejná pozornost jako jakýmkoli jiným projektům. Integrované projekty na ochranu životního prostředí patří tudíž do projektů zvyšujících zisk, popřípadě snižujících náklady.  
  
 
==Kritéria efektivnosti environmentálních projektů==
 
==Kritéria efektivnosti environmentálních projektů==
  
Efektivnost v širším slova smyslu znamená „absenci plýtvání, tj. co nejefektivnější využití zdrojů k uspokojení potřeb a přání"<ref>{{Citace monografie
+
[[Efektivnost]] v širším slova smyslu znamená „absenci plýtvání, tj. co nejefektivnější využití zdrojů k uspokojení potřeb a přání"(Samuelson, Nordhaus, 2007). Mezi dva hlavní aspekty efektivnosti patří [[účelnost]] a [[hospodárnost]]. Do jaké míry plní daný projekt stanovený environmentální cíl je otázkou účelnosti. Hospodárnost pak znamená, s jakými náklady bude daný cíl zabezpečen. Kritérium efektivnosti investice tudíž vychází z cílů firmy. Mezi dominantní cíle firem patří především maximalizace zisku, přesněji tržní hodnoty firmy, u akciových společností tržní hodnoty akcií. Při rozhodování o projektech na zlepšení životního prostředí, respektive snížení ekologické zátěže, tomu není jinak. Problematika životního prostředí sem vstupuje zejména formou [[nákladů na zamezení]], nákladů souvisejících s regulačními omezeními a se [[škodami ze znehodnocování životního prostředí]]. (Šauer a kol., 2007)
| příjmení = Samuelson
 
| jméno = Paul A.
 
| odkaz na autora = 
 
| spoluautoři = Nordhaus William. D.
 
| titul = Ekonomie
 
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
 
| místo = Praha
 
| rok = 2007
 
| isbn = 978-80-205-0590-3
 
| kapitola = 8.
 
| strany = 775
 
| jazyk = Čeština
 
}}</ref>. Mezi dva hlavní aspekty efektivnosti patří účelnost a hospodárnost. Do jaké míry plní daný projekt stanovený environmentální cíl je otázkou účelnosti. Hospodárnost pak znamená, s jakými náklady bude daný cíl zabezpečen. Kritérium efektivnosti investice tudíž vychází z cílů firmy. Mezi dominantní cíle firem patří především maximalizace zisku, přesněji tržní hodnoty firmy, u akciových společností tržní hodnoty akcií. Při rozhodování o projektech na zlepšení životního prostředí, respektive snížení ekologické zátěže, tomu není jinak. Problematika životního prostředí sem vstupuje zejména formou [[náklady na zamezení|nákladů na zamezení]], nákladů souvisejících s regulačními omezeními a se škodami ze znehodnocování životního prostředí.<ref name="Šauer">{{Citace monografie
 
| příjmení = Šauer
 
| jméno = Petr
 
| odkaz na autora =
 
| spoluautoři = a kol.
 
| titul = Náklady na ochranu životního prostředí: Pojetí, efektivnost a optimalizace
 
| vydavatel = Oeconomica
 
| místo = Praha
 
| rok = 2005
 
| isbn = 80-245-0982-2
 
| kapitola = 1., 4.
 
| strany = 13. - 117.
 
| jazyk = Čeština
 
}}</ref>
 
  
Tyto cíle jsou ale někdy obtížně kvantifikovatelné, proto se často rozhodujícím ukazatelem stávají skutečné budoucí peněžní příjmy, respektive úspory, které investice přinese (cash flow). Přihlíží se při tom k riziku a k době, za kterou se investice navrátí. V zásadě lze postupovat dvojím způsobem, buď hledáme projekt minimalizující náklady, nebo maximalizující příjmy. Nákladové kritérium ovšem obvykle nepostihuje komplexní efektivnost, proto pokud je to možné, řídí se firmy především ziskovým kritériem. Firma má zájem realizovat jen ty investice, které jsou pro ni efektivní, neboli výnosnost investice musí být alespoň taková, jaká je výnosnost podniku před investováním.<ref>{{Citace monografie
+
Tyto cíle jsou ale někdy obtížně kvantifikovatelné, proto se často rozhodujícím ukazatelem stávají skutečné budoucí peněžní příjmy, respektive úspory, které investice přinese ([[cash flow]]). Přihlíží se při tom k riziku a k době, za kterou se investice navrátí. V zásadě lze postupovat dvojím způsobem, buď hledáme projekt minimalizující náklady, nebo maximalizující příjmy. Nákladové kritérium ovšem obvykle nepostihuje komplexní efektivnost, proto pokud je to možné, řídí se firmy především ziskovým kritériem. Firma má zájem realizovat jen ty investice, které jsou pro ni efektivní, neboli výnosnost investice musí být alespoň taková, jaká je výnosnost podniku před investováním. (Marek a kol., 2006)
| příjmení = Marek
 
| jméno = Petr
 
| odkaz na autora =
 
| spoluautoři = a kol.
 
| titul = Studijní průvodce financemi podniku
 
| vydavatel = Ekopress
 
| místo = Praha
 
| rok = 2006
 
| isbn = 80-86119-37-8
 
| kapitola = 8.
 
| strany = 351-353
 
| jazyk = Čeština
 
}}</ref>
 
  
 
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí==
 
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí==
  
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů nacházíme problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[w:cs:Evropská agentura pro životní prostředí|Evropská agentura pro životní prostředí]] (EEA) a [[w:cs:Envropská komise|Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti soukromých projektů nejsou [[externí náklady]]<ref name="Šauer"></ref>.
+
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[Evropská agentura pro životní prostředí]] ([[EEA]]) a [[Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti nejsou [[externí náklady]]. (Šauer a kol., 2007)
  
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí<ref name="Šauer"></ref>.
+
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí. (Šauer a kol., 2007)
  
==Metody hodnocení efektivnosti investic==  
+
==Metody hodnocení efektivnosti investic (Synek a kol., 2007)==  
  
Hodnocení efektivnosti investic sestává z několika kroků:<ref name="Synek"></ref>
+
Hodnocení efektivnosti investic sestává z několika kroků:
  
 
1. Určení kapitálových výdajů na investici
 
1. Určení kapitálových výdajů na investici
Řádek 120: Řádek 63:
  
 
Doba návratnosti je takové období, za které se suma čistých příjmů vyrovná původním investičním nákladům. Čím je tato doba kratší, tím je investice výhodnější. Pokud je každoroční výše čistých příjmů stejná, pak stačí vydělit celkové původní náklady roční výší cash flow. Pokud se počítá s různě vysokými cash flow v jednotlivých letech, je výhodné sestavit si kumulativní tabulku. Doba návratnosti poskytuje důležitou informaci o riziku a likviditě. Nevýhodou této velmi jednoduché metody je její omezená vypovídací schopnost, nezohledňuje totiž příjmy po době splacení.  
 
Doba návratnosti je takové období, za které se suma čistých příjmů vyrovná původním investičním nákladům. Čím je tato doba kratší, tím je investice výhodnější. Pokud je každoroční výše čistých příjmů stejná, pak stačí vydělit celkové původní náklady roční výší cash flow. Pokud se počítá s různě vysokými cash flow v jednotlivých letech, je výhodné sestavit si kumulativní tabulku. Doba návratnosti poskytuje důležitou informaci o riziku a likviditě. Nevýhodou této velmi jednoduché metody je její omezená vypovídací schopnost, nezohledňuje totiž příjmy po době splacení.  
 
[[Soubor:dobanavratnosti.jpg]]
 
  
 
*'''Čistá současná hodnota'''
 
*'''Čistá současná hodnota'''
  
Čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných příjmů a náklady na investici. Je–li kladná, můžeme investici přijmout. Znevýhodňuje projekty, jejichž výnosy vznikají až v delším období (faktor času – časová hodnota peněz se mění).
+
Čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných příjmů a náklady na investici. Je – kladná, můžeme investici přijmout. Znevýhodňuje projekty, jejichž výnosy vznikají až v delším období (faktor času – časová hodnota peněz se mění).
 
 
[[Soubor:csh.jpg]]
 
  
 
*'''Vnitřní výnosové procento'''
 
*'''Vnitřní výnosové procento'''
  
 
Tato metoda je taktéž založena na principu čisté současné hodnoty. Postup je opačný. Spočívá v nalezení takové diskontní míry, při které se suma očekávaných výnosů rovná investičním nákladům (ČSH=0), neboli v nalezení předpokládané výnosnosti investice. Tu pak porovnáme s požadovanou výnosností. Je-li vnitřní výnosové procento vyšší než požadovaná výnosnost, je projekt přijatelný.  
 
Tato metoda je taktéž založena na principu čisté současné hodnoty. Postup je opačný. Spočívá v nalezení takové diskontní míry, při které se suma očekávaných výnosů rovná investičním nákladům (ČSH=0), neboli v nalezení předpokládané výnosnosti investice. Tu pak porovnáme s požadovanou výnosností. Je-li vnitřní výnosové procento vyšší než požadovaná výnosnost, je projekt přijatelný.  
 
[[Soubor:vvp.jpg]]
 
  
 
==Rozšířené posuzování efektivnosti==
 
==Rozšířené posuzování efektivnosti==
Řádek 143: Řádek 80:
  
 
*'''Hodnocení celkových nákladů (TCA)'''
 
*'''Hodnocení celkových nákladů (TCA)'''
Metoda TCA představuje obecný rámec pro hodnocení projektů. Jde o tradiční přístup porovnání celkových nákladů a výnosů jednotlivých investičních variant. Klade důraz na  zhodnocení veškerých interních nákladů spojených s investicí. Klíčové je tudíž  především vyjádřit skutečné peněžní i nepeněžní toky (jak náklady zaznamenané v účetnictví tak i vnitřní nehmotné náklady, náklady jimž lze realizací dané investice zabránit a ostatní obtížně kvantifikovatelné náklady) a identifikovat potenciální zvýšení podnikových výnosů. Zohlednění všech těchto aspektů může zvrátit původní rozhodnutí o neefektivnosti investice.
+
Metoda TCA představuje obecný rámec pro hodnocení projektů. Jde o tradiční přístup porovnání celkových nákladů a výnosů jednotlivých investičních variant. Klade důraz na  zhodnocení veškerých interních nákladů a úspor spojených s investicí. Klíčové je především vyjádřit skutečné peněžní i nepeněžní toky (vnitřní nehmotné a externí náklady, obtížně kvantifikovatelné náklady) a identifikovat potenciální zvýšení podnikových výnosů. Zohlednění všech těchto aspektů může zvrátit původní rozhodnutí o neefektivnosti investice.
  
 
*'''Opční hodnota'''
 
*'''Opční hodnota'''
Řádek 153: Řádek 90:
 
Metoda LCC vychází z analýzy životního cyklu (LCA), což je přístup, který analyzuje environmentální zátěž spojenou s výrobky či procesy v každé fázi jejich životního cyklu. Metodou LCC se pak připisují náklady ke každému výstupu (odpadu), který je analýzou LCA identifikován. Suma těchto nákladů pak představuje čisté náklady na zamezení.  
 
Metoda LCC vychází z analýzy životního cyklu (LCA), což je přístup, který analyzuje environmentální zátěž spojenou s výrobky či procesy v každé fázi jejich životního cyklu. Metodou LCC se pak připisují náklady ke každému výstupu (odpadu), který je analýzou LCA identifikován. Suma těchto nákladů pak představuje čisté náklady na zamezení.  
  
==Reference==
+
==Literatura==
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Valach
 +
| jméno = Josef
 +
| odkaz na autora =
 +
| titul = Investiční rozhodování a dlouhodobé financování
 +
| vydavatel = Ekopress
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2006
 +
| isbn = 80-86929-01-9
 +
| kapitola = 1.
 +
| strany = 15.
 +
| jazyk = Čeština
 +
}}
 +
 
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Marek
 +
| jméno = Petr
 +
| odkaz na autora =
 +
| spoluautoři = a kol.
 +
| titul = Studijní průvodce financemi podniku
 +
| vydavatel = Ekopress
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2006
 +
| isbn = 80-86119-37-8
 +
| kapitola = 8.
 +
| strany = 351-353
 +
| jazyk = Čeština
 +
}}
 +
 
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Šauer
 +
| jméno = Petr
 +
| odkaz na autora =
 +
| spoluautoři = a kol.
 +
| titul = Náklady na ochranu životního prostředí: Pojetí, efektivnost a optimalizace
 +
| vydavatel = Oeconomica
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2005
 +
| isbn = 80-245-0982-2
 +
| kapitola = 1., 4.
 +
| strany = 13. - 117.
 +
| jazyk = Čeština
 +
}}
 +
 
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Synek
 +
| jméno = Miroslav
 +
| odkaz na autora =
 +
| spoluautoři = a kol.
 +
| titul = Manažerská ekonomika
 +
| vydavatel = Grada Publishing
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2007
 +
| isbn = 978-80-247-1992-4
 +
| kapitola = 8.
 +
| strany = 272.-304.
 +
| jazyk = Čeština
 +
}}
 +
 
 +
{{Citace monografie
 +
| příjmení = Samuelson
 +
| jméno = Paul A.
 +
| odkaz na autora = 
 +
| spoluautoři = Nordhaus William. D.
 +
| titul = Ekonomie
 +
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2007
 +
| isbn = 978-80-205-0590-3
 +
| kapitola = 8.
 +
| strany = 775
 +
| jazyk = Čeština
 +
}}
  
<references/>
 
  
  
{{Studenti VŠE}}
+
==Reference==
  
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
+
<references/>

Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)