Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(- nefunkční odkaz)
Řádek 14: Řádek 14:
 
*http://chm.nature.cz/convention/other_conv  
 
*http://chm.nature.cz/convention/other_conv  
 
*http://chm.nature.cz/convention/cbd_global/doc693576:
 
*http://chm.nature.cz/convention/cbd_global/doc693576:
*Sbírka zákonů, Česká republika, Ročník 2005. Částka 42. 89/2005 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Viz http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb042-05m.pdf
+
*Sbírka zákonů, Česká republika, Ročník 2005. Částka 42. 89/2005 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Viz http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb042-05.pdf
 
*[http://www.biotrin.cz/czpages/inf051303b.htm#m01_ Co je protokol o biologické bezpečnosti?]
 
*[http://www.biotrin.cz/czpages/inf051303b.htm#m01_ Co je protokol o biologické bezpečnosti?]
  

Verze z 26. 5. 2009, 14:57

K Úmluvě o biologické rozmanitosti byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat živé modifikované organismy (LMO), jež jsou výsledkem moderní biotechnologie. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, po ratifikaci 50 zemí.

Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.

Strany Protokolu také musí zajistit, aby zacházení s LMO určené k záměrnému mezistátnímu pohybu, jejich balení a přeprava probíhaly za bezpečných podmínek a aby byla vedena příslušná dokumentace.

Pro podporu a zajištění implementace Protokol zakládá Biosafety Clearing House (BCH) pro výměnu informací, a obsahuje mnoho důležitých opatření včetně budování kapacity, finančních mechanismů, procedur souhlasu a informovanosti a zapojení veřejnosti.

Protokol se odkazuje na přístup předběžné opatrnosti zakotvený v Principu 15 Deklarace z Rio o životním prostředí a rozvoji a také zakládá Biosafety Clearing House, který má pomáhat s výměnou informací a zkušeností s LMO a asistovat státům s implementací Protokolu.

Přijatý stranami konvence o biologické rozmanitosti v lednu 2000 vstoupil Cartagenský protokol v platnost 11. září 2003, potom co byl ratifikován 50 různými státy. Česká republika ratifikovala CPB dne 8. října 2001 jako jeden z prvních států. CPB dosud ratifikovalo 131 států a Evropské společenství.

Zdroje

Odkazy

Související stránky

Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)

Externí odkazy