Editace stránky Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti

K [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)|Úmluvě o biologické rozmanitosti]] byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat [[živé modifikované organismy]] ([[LMO]]), jež jsou výsledkem moderní [[biotechnologie]]. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, po ratifikaci 50 zemí.

Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.

Strany Protokolu také musí zajistit, aby zacházení s LMO určené k záměrnému mezistátnímu pohybu, jejich balení a přeprava probíhaly za bezpečných podmínek a aby byla vedena příslušná dokumentace.

Pro podporu a zajištění implementace Protokol zakládá Biosafety Clearing House (BCH) pro výměnu informací, a obsahuje mnoho důležitých opatření včetně budování kapacity, finančních mechanismů, procedur souhlasu a informovanosti a zapojení veřejnosti.

Protokol se odkazuje na přístup předběžné opatrnosti zakotvený v Principu 15 Deklarace z Rio o životním prostředí a rozvoji a také zakládá Biosafety Clearing House, který má pomáhat s výměnou informací a zkušeností s LMO a asistovat státům s implementací Protokolu.

Přijatý stranami konvence o biologické rozmanitosti v lednu 2000 vstoupil Cartagenský protokol v platnost 11. září 2003, potom co byl ratifikován 50 různými státy.  Česká republika ratifikovala CPB dne 8. října 2001 jako jeden z prvních států. CPB dosud ratifikovalo 131 států a Evropské společenství.

== Reference ==
*http://chm.nature.cz/convention/other_conv 
*Sbírka zákonů, Česká republika, Ročník 2005. Částka 42. 89/2005 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Viz http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=ss05089&cd=76&typ=r
*[http://www.biotrin.cz/czpages/inf051303b.htm#m01_ Co je protokol o biologické bezpečnosti?]

== Související stránky ==
*[[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)]]
*[[Biodiverzita]]

== Externí odkazy ==
{{wikipedia en|Biosafety Clearing-House}}
{{wikipedia en|Living modified organism}}

[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]]
{{jdl}}
Aktuální verze		Váš text
Řádek 1:		Řádek 1:
	K [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)\|Úmluvě o biologické rozmanitosti]] byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat [[živé modifikované organismy]] ([[LMO]]), jež jsou výsledkem moderní [[~~w:cs:~~biotechnologie]]. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, po ratifikaci 50 zemí.		K [[Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)\|Úmluvě o biologické rozmanitosti]] byl přijat první protokol po složitých mezinárodních jednáních 29. ledna 2000 v Montrealu – Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto protokolu je zajistit ochranu a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů především přes hranice států. Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat [[živé modifikované organismy]] ([[LMO]]), jež jsou výsledkem moderní [[biotechnologie]]. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, po ratifikaci 50 zemí.

	Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.		Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.