Bonnská úmluva: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Řádek 44: Řádek 44:
  
 
*[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]
 
*[http://www.ochranaprirody.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]
*[http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3XKRR0 Bonnská úmluva-text]
+
*[http://csth.teraristika.cz/csth/bonn.htm Bonnská úmluva-text]
 
*Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]
 
*Oficiální stránky Bonnské úmluvy: [http://www.cms.int www.cms.int]
*[http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009800.pdf Znění úmluvy v originále]
+
*[http://www.ochranaprirody.cz/wps/wcm/connect/0205b18046505f669f93dfa958acf3df/sb%C3%ADrka+z%C3%A1kon%C5%AF.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=0205b18046505f669f93dfa958acf3df Znění úmluvy]

Verze z 21. 7. 2011, 18:06

Bonn.jpg

Bonnská úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Angl. Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals) je velmi důležitým nástrojem ochrany a péče o biodiverzitu.Vznikla pod záštitou Programu Spojených národů pro životní prostředí (UNEP) a k podpisu byla předložena 23.6.1979 v Bonnu. V platnost vstoupila 1.11.1983. Česká republika se stala členskou zemí dne 1.5.1994 [1].


Cíl úmluvy

Cílem úmluvy je zajištění ochrany stěhovavých druhů prostřednictvím koordinovaných národních aktivit a mezinárodní spolupráce. Úmluva se týká všech stěhovavých živočichů obecně.

Nejdůležitější závazky plynoucí z přístupu k úmluvě:

  • Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům
  • Usilovat o zajištění přísné ochrany stěhovavých druhů zahrnutých v příloze I.
  • Usilovat o dvoustranné nebo regionální dohody o ochraně a hospodaření s druhy z přílohy II.

V příloze I. jsou uvedeny kriticky ohrožené druhy, které zasluhují přísnou ochranu. Patří sem například gorila horská, tuleň středomořský, zebra Grévyho, vikuňa, kuprej, divoký jak, adas nubijský, gazela dama, pelikán kadeřavý a bílý, ibis skalní, orel východní, jeřáb japonský, koliha tenkozobá, pět druhů velryb, pět druhů karet a kožatka velká, gaviál indický, z našich druhů je zde orel mořský.

V příloze II. jsou druhy, k jejichž ochraně a případným možnostem hospodaření s nimi by prospěla spolupráce areálových států na základě k tomuto účelu sjednaných mezinárodních dohod. Příloha zahrnuje například evropské populace netopýrů, delfíny, kytovce, tři druhy evropských tuleňů, slona afrického, dugonga, přímorožce šavlorohé, čápa bílého, všechny plameňáky, kachnovité, dravce, křepelku polní, jeřáby a dropy, většinu bahňáků, vlhu pestrou a mandelíka hajního, všechny lejskovité,mořské želvy, krokodýla mořského, jeden druh jesetera a motýla monarchu stěhovavého. Pokud jsou uvedeny celé systematické skupiny, rozumí se, že v příloze jsou jen druhy stěhovavé. [1].

Dohody pod záštitou úmluvy

Součástí úmluvy je základní směrnice pro uzavírání mezinárodních dohod na ochranu druhů zahrnutých v II. příloze. V současné době je v platnosti celá řada dohod a memorand, z nichž pro Českou repubiku jsou významné tři následující:

  • Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (Angl. Agreement on the Conservation of Populations of European Bats - EUROBATS) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1994, kdy k ní přistoupila ČR. Na území České republiky se vyskytuje celkem 21 druhů netopýrů zahrnutých v dohodě.
  • Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (Angl. Agreement on the Conservation of African-Eurasian Migratory Waterbirds - AEWA) - tato dohoda vstoupila v platnost v roce 1999, na území ČR se vyskytuje celkem 76 druhů zahrnutých v této dohodě.
  • Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého (Angl. Memorandum of Understanding on the Conservation and Management of the Middle-European Population of the Great Bustard) - memorandum je od roku 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého.

Další dohody a memoranda Bonnské úmluvy se týkají například ochrany kytovců, tuleňů či mořských želv [2].

Orgnizační složky úmluvy

Rozhodovacím orgánem úmluvy jsou konference stran, které se konají každé tři roky. Na konferencích se volí stálý výbor, jenž zajišťuje vedení v záležitosti plnění úmluvy mezi konferencemi. Sekretariát úmluvy sídlí v Bonnu, pracuje pod patronací UNEP a administrativně zajišťje chod úmluvy. Poradním orgánem je vědecká rada, která sdružuje odborníky jmenované členskými zeměmi nebo doporučené významnými ochranářskými nevládními organizacemi [1].

Témata


Zdroje


  1. Kučera, J., Turoňová, D., Červený, J. (1994): Česká republika přistupuje k Bonnské úmluvě. Ochrana Přírody 5/1994, pp. 131 - 134.
  2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Odkazy


Externí odkazy