Bečovská botanická zahrada

Z Enviwiki
Verze z 24. 11. 2014, 11:53, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky) (podpis)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání




Bečovská botanická zahrada
Botanical Garden in Bečov nad Teplou 06.jpg
Základní informace
Téma obnovení botanické zahrady
Princip konfliktu nebo spolupráce potřeba obnovy zahrady, veškerá zodpovědnost na nevládní organizaci ZO ČSOP Berkut, nezájem dalších aktérů
Komunikace
Úloha vědy a vědců
Výsledek
Kauza finanční problémy, jinak se vše vyvíjí dobře
Dopad na žp obnova unikátních ekosystémů
Dopad na místní komunitu vniklo místo pro rekreaci a místní akce
Kontakt
Stránky botanické zahrady http://www.becovskabotanicka.cz/

Podstata případu

Historie

Bečovská botanická zahrada o rozloze 9 hektarů je původně jedna z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách. [1] Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie. Její původní název byl „Beaufortské alpinum a zahrada u Korunního rybníka“. Od 2. sv. války však nebyla udržovaná a z původního bohatství bylin se zachovalo minimum. Rozsáhlý park se nacházel mimo vlastní areál zámku, naproti nádraží přes řeku Teplou. Otcem Marie Beaufort byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku. Zadání vybudovat sbírkovou zahradu se úspěšně zhostil vrchnostenský zahradník Johann Koditek. V letech 1925–1927 byl zakoupen nevyužívaný svah o velikosti 19 hektarů. Během parkových úprav bylo přemístěno přes 7000 m3 zeminy a vybudován přibližně jeden kilometr cest. Expozice byly věnovány kolekcím rostlin různých světadílů. Samozřejmostí byly prvky drobné zahradní architektury jako odpočívadla, altány a vyhlídky. V roce 1931 již v zahradě rostlo 321 rostlinných rodů v 1005 druzích většinou po 3 exemplářích. Ve stejném roce pak vznikla ještě část zvaná "alpská louka", kde bylo vysázeno dalších téměř 300 druhů. Každoročně byl aktualizován soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem.[2] Ve 30. letech 20. stol. se tak o zahradě mluvilo jako o druhých Průhonicích – hlavně díky rozsáhlé kolekci skalniček a trvalek, která byla tehdy vůbec největší v republice (po 2. svět. válce však zanikla). Areál zahrnoval bývalou botanickou zahradu, Beauforstké alpinum, přírodně krajinářský park v údolí řeky Teplá s řadou významných cizokrajných stromů. Ačkoli v minulosti to byla jedna z nejvýznamnějších sbírkových zahrad (pereny) v zemi, ve 2. pol. 20. stol. byla ponechána vlastnímu osudu a zpustla.[3]

Současnost

V areálu zahrady se dodnes zachovala řada cenných vzrostlých jehličnanů – jedlí, jedlovců, douglasek i smrků. Ze zdejších vzácných listnatých dřevin stojí za zmínku zmarličník či korkovník amurský, tzv. Korkovník pana Koditka, který je „Stromem hrdinou“ České republiky pro rok 2006. Do konce roku 2012 chtějí ochranáři v devítihektarovém areálu vysázet více než tři tisícovky nových rostlin a dřevin. Konkrétně 2 500 trvalek a skalniček, stovku popínavých rostlin, více než tisícovku jehličnatých a listnatých keřů a také 70 stromů. Při návštěvě bečovské zahrady můžete získat publikaci Cesty zámeckých pánů a na fotografiích porovnat, jak jednotlivá místa vypadala ve třicátých letech a v roce 2010, a tak se přesvědčit, jak se do současnosti části zahrady změnily. Součástí botanické zahrady v Bečově je také unikátní bioferrata, první česká skalní stezka zaměřená na skalní vegetaci. Nejjednodušší varianta vede pozvolnou lesní pěšinou a zvládnou ji i rodiny s dětmi.[2]

Dne 5.2.2014 byla Bečovská botanická zahrada přijata za řádného člena Unie botanických zahrad České republiky. Následně v soutěži Má vlast získala ocenění Nejkrásnější proměna roku 2013 a před nedávnem dostali zachránci od Památkové komory ČR diplom za péči o bečovskou zahradu s ohledem na historické artefakty. Osobního ocenění se dočkal i Jiří Šindelář, který je hlavním koordinátorem obnovy botanické zahrady v Bečově a předsedou ZO ČSOP Berkut. Koncem června 2014 v pražském Národním divadle převzal hlavní cenu Ď - dík mecenášům a dobrodincům - která je považována za jakousi Nobelovu cenu pro aktivisty. Porota přitom vybírala z více než tří stovek mecenášů, dobrovolníků či pořadatelů kulturních a charitativních akcí.[4]

Pro veřejnost

Bečovská botanická zahrada pro tento rok připravila pro návštěvníky dvě velké novinky. Především jsou to výukové programy pro mateřské školky a první ročníky základních škol, se zaměřením na přírodopis a výtvarnou tvorbu. A dále je to otevření první české bioferraty – skalní stezky, kterou si mohou vyzkoušet jak znalí horolezci, tak i rekreační sportovci a děti. Jedno je však jisté, bez stálých i nových návštěvníků a podporovatelů botanické zahrady by zahrada neměla smysl.[1]

Aktéři – místní hráči

Od 2. světové války do roku 2005 byla zahrada téměř bez jakékoliv údržby. Do obnovy zahrady se však zapojila Základní organizace ČSOP Berkut. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Plzni, Správou státního hradu a zámku v Bečově, Městem Bečov, Správou CHKO Slavkovský les i Lesů ČR byla zahájena rekonstrukce zahrady.[2]

Zahrada se vrací ke svému určení především díky úsilí ZO ČSOP Berkut.[5]. Tato nezisková organizace od roku 2005 zabránila úplné devastaci této významné zahradní a krajinářské památky. Za necelých 10 let bylo vykonáno obrovské množství práce, vynaloženo mnoho financí a zrealizována spousta dalších obnovných a záchranných počinů. V této velikosti je to jediná botanická zahrada v České republice, která je plně financována ze zdrojů neziskové organizace. Ostatní takto velké zahrady patří pod města, kraje, státní výzkumné ústavy či univerzity. O to je zajištění jejího fungování náročnější a komplikovanější. Bečovská botanická zahrada nemá ani žádného velkého sponzora.[1]

Hlavním koordinátorem obnovy botanické zahrady v Bečově a předsedou ZO ČSOP Berkut je Jiří Šindelář. Ten odpovídá za provoz zahrady a koordinaci práce spolu s ostatními členy základní organizace Českého svazu ochránců přírody Berkut. Fyzickou zahradnickou práci dnes kromě jejich víkendových brigád dělají klienti úřadu práce, kteří tady pracují na hlavní pracovní poměr, a mzdu do výše základní mzdy dostávají právě od úřadu práce. V podstatě bez úřadu práce by nebylo možné pokračovat v obnově. ZO ČSOP jako neziskovka příležitost získat lidi tímto způsobem měla, a tak toho využila. Dnes tito lidé dělají potřebnou zahradnickou práci, sekají, uklízejí listí, jsou využíváni je při obnově naučných stezek, minerálních pramenů a podobně. Je to paradoxní, ale největším sponzorem botanické zahrady je tím pádem vlastně úřad práce.

Spolupráce s přilehlým výrobním družstvem Elektro má dva aspekty. Za prvé nebyla dobrá: až nyní se spolu domluvili, že ZO ČSOP odkoupí pruh pozemku podél plotu u přístupové cesty, kterou následně rozšíří, aby se do areálu dostalo i zásobování. Zatím ten vstup do zahrady byl takový zvláštní a s auty se muselo jezdit přes areál podniku Elektro, za což se ročně platilo téměř 100 tisíc korun. Na druhé straně může být Bečovská botanická zahrada díky družstvu Elelktro jedinou zahradou v celé republice, která je otevřena 24 hodin denně a 365 dní v roce. Ta možnost tu je díky tomu, že prodej vstupenek zajišťuje ostraha tohoto přilehlého výrobního družstva Elektro, která je tam nonstop, takže prakticky do zahrady může kdokoliv přijít kdykoliv. Pokud se s nadsázkou někdo probudí uprostřed noci a zatouží posedět mezi stromy v zahradě, nic mu nebrání.[6]

ZO ČSOP jedná například s Karlovarským krajem, který každý rok na akce přispívá z grantů na kulturní a volnočasové akce či environmentální výchovu a životní prostředí přibližně 200 tisíc korun, což jsou peníze, za které se potom můžou nakoupit třeba rostliny, může se tak sázet a zlepšovat zahrada či uspořádat kulturní akce. Provozní peníze ale nikde ZO ČSOP nedostává, ty si opravdu musí vydělat sami. Nějakého partnera v podnikatelské sféře zkoušeli hledat v nejbližším okolí, žádného sponzora ale nenašli. Chtěli by najít třeba v podnikatelské sféře partnera, který by přispíval na provoz.[6]

Ekocentrum vzniklo v Bečovské botanické zahradě v roce 2009 v souvislosti s projektem záchrany a znovuoživení botanické zahrady, která byla více jak 60 let opuštěná a bez údržby. Ekocentrum v Bečovské botanické zahradě se zaměřuje na organizaci osvětových přírodovědných i společensko-kulturních akcí a exkurzí pro veřejnost, workshopů a workcampů. Dále nabízí výukové programy pro školy a zážitkovou poznávací turistiku na území mikroregionu Slavkovský les. V této spolupráci hraje roli a činnost členů ZO ČSOP BERKUT, místních NNO a široké veřejnosti.[7]

Bečovská botanická zahrada je unikátní v tom, že má kolekci rostlin, které byly poprvé v Evropě vysazeny právě tady. Zároveň se hodně orientuje na výuku, programy pro děti a obecně kulturní akce, což není zase tak běžné, protože jinde se zřejmě více obávají poničení fondu, tady se naopak říká - pojďte k nám, vyzkoušejte to, vždyť na trávníku se má ležet...[6]

Komunikace

Úloha vědy a vědců

Jiří Šindelář od roku 1996 sbíral materiály o zahradě nejdříve jako o jedné z regionálních zajímavostí, protože historie ho zajímala, nakonec to však dospělo až k samotnému zahájení obnovy, která začala 30. června 2005. Tehdy jsme poprvé nastartovali motorové pily a začali zpustlý a zarostlý areál zprůchodňovat.

Po vstupu do Unie botanických zahrad začátkem roku 2014 začaly ostatní zahrady bečovské pomáhat a bezplatně poskytovat sadební materiál. Do konce roku 2014 bude vysazeno přes pět tisíc různých rostlin, druhů, kultivarů, takže se vlastně zahrada dostane ještě dále, než to bylo za Beaufortů. ZO ČSOP se snaží sázet pohromadě ucelené kolekce druhů, takže tady pak jsou pivoňky nebo kosatce, které se sází vedle sebe, aby potom návštěvníci viděli širokou škálu druhů, květů a podobně. U dalších rostlin se sází fytogeograficky, to znamená, že pak jsou ucelené kolekce třeba Mongolska, východní Číny, Nového Zélandu, Severní Ameriky a tak dále. Potom, až to trochu povyroste, tak lidé uvidí formace, které jsou charakteristické pro dané geografické regiony.[6]

Závěr

Odkazy/Literatura

  1. 1,0 1,1 1,2 http://infotouzim.cz/becovska-botanicka-zahrada/
  2. 2,0 2,1 2,2 http://Kudyznudy.cz http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Botanicka-zahrada-v-Becove-nad-Teplou.aspx
  3. http://www.csop.cz/psfront/lokalita/1
  4. http://vary.idnes.cz/becovska-botanicka-zahrada-ma-nedostatek-financi-f6i-/vary-zpravy.aspx?c=A141018_2108786_vary-zpravy_ba
  5. ZO ČSOP BERKUT je organizační složkou Českého svazu ochránců přírody, která má vlastní právní subjektivitu. Při Ústřední výkonné radě ČSOP jsme registrováni od roku 1998. Naše činnost je zaměřena na:
    • ochranu přírody
    • zachování krajinného rázu
    • obnovu historických a přírodních památek
    • environmentální výchovu
    • komunitní akce
    • činnost pozemkového spolku
    Posláním a cílem organizace je ochrana životního prostředí praktickou aplikací vlastních teoretických znalostí; monitoring změn životního prostředí v rámci našich odborných znalostí; konzultační činnost pro obyvatele, samosprávu, ostatní organizace a podnikatelské subjekty.
  6. 6,0 6,1 6,2 6,3 http://vary.idnes.cz/becovska-botanicka-zahrada-ma-nedostatek-financi-f6i-/vary-zpravy.aspx?c=A141018_2108786_vary-zpravy_ba
  7. Ekocentra.cz, portál Ministerstva životního prostředí, http://www.ekocentra.cz/karlovarsky-kraj/becovska-botanicka-zahrada-zo-csop-berkut.htm