Anglická filtrace: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (ref)
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__TOC__
+
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<ref name="Landa">Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25]</ref> <ref name="Havlík">Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Vin/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref> Tento typ filtrace je využíván nejen v rozvojových zemích, ale i ve vyspělých státech jako je Velká Británie, kde se používá k úpravě vody pro Londýn. <ref> Heslo Pomalý pískový filtr (Slow sand filter bed) na anglické Wikipedii. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/ </ref>
 
 
 
 
===Definice===
 
 
 
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<ref name="Landa">Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> <ref name="Havlík">Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref> Tento typ filtrace je využíván nejen v rozvojových zemích, ale i ve vyspělých státech jako je Velká Británie, kde se používá k úpravě vody pro Londýn. <ref> Heslo Pomalý pískový filtr (Slow sand filter bed) na anglické Wikipedii. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/ </ref>
 
 
 
  
 
===Konstrukce a funkce===
 
===Konstrukce a funkce===
 +
Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100–120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40–60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50–150 cm. Na svrchní straně pískového lože se za 2-3 týdny vytvoří tzv. biologická blána, složená z prospěšných indiferentních organismů. Dominantní jsou bakterie, rozsivky, bezbarví bičíkovci a nálevníci. Tato blána dokonale zachycuje organické a anorganické suspendované látky a zvelké části i rozpuštěné. Začnou-li se v bláně tvořit trhliny, odstraní se seškrábnutím a filtr se musí znovu zapracovat. <ref name="Havlík" /><ref name="Popovský"> Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK</ref>
  
Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100 – 120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40 – 60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50 – 150 cm. Na svrchní straně pískového lože se za 2-3 týdny vytvoří tzv. biologická blána, složená z prospěšných indiferentních organismů. Dominantní jsou bakterie, rozsivky, bezbarví bičíkovci a nálevníci. Tato blána dokonale zachycuje organické a anorganické suspendované látky a zvelké části i rozpuštěné. Začnou-li se v bláně tvořit trhliny, odstraní se seškrábnutím a filtr se musí znovu zapracovat. <ref name="Havlík"> </ref> <ref name="Popovský"> Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK</ref>
+
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|Pomalá filtrace]]
 
 
 
 
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]]
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Obr.: Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref>
 
  
 +
Obr.: Pomalá filtrace <ref>Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf</ref>
  
 
===Použití===
 
===Použití===
 +
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, [[BSK|CHSK]] -Mn do 6 mg/l (chemická spotřeba kyslíku zjišťovaná pomocí KMnO<sub>4</sub>), zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky).
 +
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20–40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý a velké investiční náklady. Při provozu filtru je nutné odstraňování narůstající vrstvy biomasy. <ref name="Landa" /><ref name="Popovský" /> Když odpor biologického filtru dosáhne  maximální hodnoty, musí se vrchní nejvíce zanesená vrstva seříznout za suchého stavu. Pro její odstranění byly vyvinuty různé mechanismy na seřezávání vrstvy písku a jeho dopravu k pračce písku nebo snímání horní vrstvy odsáváním, kdy je filtrační lože zaplaveno vodou a nebo praní bez snímání horní vrstvy (hydraulicky). Filtrační rychlost závisí na množství nerozpuštěných látek v surové vodě, při jejich koncentraci do 25 mg/l je filtrační rychlost 0,2 až 0,3 m/h, při koncentraci 25-50 mg/l je rychlost 0,1-0,2 m/h. <ref name="Ambrožová"> Ambrožová, J., Hubáčková, J., Matulová, t., (2005): Charakter a účinnost biologické filtrace. Sborník z konference Voda Zlín 2005, 47-52.[Citováno 2009-1-11] Dostupné z www:http://www.smv.cz/res/data/014/001700.pdf</ref>
  
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, [[CHSK]] -Mn do 6 mg/l (chemická spotřeba kyslíku zjišťovaná pomocí KMnO4), zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky).
 
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý a velké investiční náklady. Při provozu filtru je nutné odstraňování narůstající vrstvy biomasy. <ref name="Landa"> </ref> <ref name="Popovský"> </ref> Když odpor biologického filtru dosáhne  maximální hodnoty, musí se vrchní nejvíce zanesená vrstva seříznout za suchého stavu. Pro její odstranění byly vyvinuty různé mechanismy na seřezávání vrstvy písku a jeho dopravu k pračce písku nebo snímání horní vrstvy odsáváním, kdy je filtrační lože zaplaveno vodou a nebo praní bez snímání horní vrstvy (hydraulicky). Filtrační rychlost závisí na množství nerozpuštěných látek v surové vodě, při jejich koncentraci do 25 mg.l-1 je filtrační rychlost 0,2 až 0,3 m.h-1, při koncentraci 25-50 mg.l-1 je rychlost 0,1-0,2 m.h-1. <ref name="Ambrožová"> Ambrožová, J., Hubáčková, J., Matulová, t., (2005): Charakter a účinnost biologické filtrace. Sborník z konference Voda Zlín 2005, 47-52.[Citováno 2009-1-11] Dostupné z www:http://www.smv.cz/res/data/014/001700.pdf</ref>
 
 
 
 
 
 
===Další typy vodárenské filtrace ===
 
===Další typy vodárenské filtrace ===
 +
Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou:
 +
*a) mikrosíta,
 +
*b) pískové lože (filtrace vrstvou zrnitého materiálu):
 +
**i) otevřené,
 +
**ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace,
 +
**iii) dvouvrstvá filtrace,
 +
**iv) sorpční filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina),
 +
**v) filtry s plovoucí náplní,
 +
*c) filtrace v horninovém prostredí <ref name="Landa" />
  
Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou: a) mikrosíta, b) pískové lože (filtrace vrstvou
+
== Témata ==
zrnitého materiálu): i) otevřené, ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace, iii) dvouvrstvá filtrace, iv) sorpční
+
*[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody|hggh]]
filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina), v) filtry s plovoucí náplní, c) filtrace v horninovém prostredí <ref name="Landa"> </ref>
+
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
 +
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]
 +
*[[Využití vody]]
  
 
== Témata ==
 
*[http://www.enviwiki.cz/wiki/Kategorie:Povrchov%C3%A9_a_podzemn%C3%AD_vody Povrchové a podzemní vody]
 
**[http://www.enviwiki.cz/wiki/Vyu%C5%BEit%C3%AD_vody Využití vody]
 
 
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
<references/>
 
<references/>
Řádek 63: Řádek 35:
  
 
=== Související stránky ===
 
=== Související stránky ===
[[voda]]  
+
*[[w:cs:Povrchová voda|Povrchová voda]]
 +
*[[w:cs:Podzemní voda|Podzemní voda]]
 +
*[[Voda]]
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 
+
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda#Pitn.C3.A1_voda Wikipedie - voda]
+
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozsivky Wikipedie - rozsivky]
 
+
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie Wikipedie - bakterie]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozsivky Wikipedie - rozsivky]
+
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]
 
+
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie Wikipedie - bakterie]
 
 
 
[http://en.wikipedia.org/wiki/Water_filter Anglická wikipedie - vodní filtr]
 
 
 
[http://en.wikipedia.org/wiki/Slow_sand_filter_bed Anglická wikipedie - pomalý pískový filtr]
 
 
 
 
 
  
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.
+
*Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.
 
 
[[Kategorie:Skupina F]]
 

Aktuální verze z 2. 3. 2019, 08:09

Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.[1] [2] Tento typ filtrace je využíván nejen v rozvojových zemích, ale i ve vyspělých státech jako je Velká Británie, kde se používá k úpravě vody pro Londýn. [3]

Konstrukce a funkce[editovat | editovat zdroj]

Konstrukčně se pomalé filtry skládají z cca 100–120 cm silné podkladní vrstvy písků (zrna od 0,4 do 0,7 mm). Podkladní vrstva má mocnost 40–60 cm a tvoří plynulý přechod od zrn průměru 1 mm až k zrnům o průměru 30 mm na dně filtru, kde je umístěn drenážní systém odvádějící profiltrovanou vodu. Na podkladové vrstvě se nachází účinná biologická membrána. Výška vody nad náplní je 50–150 cm. Na svrchní straně pískového lože se za 2-3 týdny vytvoří tzv. biologická blána, složená z prospěšných indiferentních organismů. Dominantní jsou bakterie, rozsivky, bezbarví bičíkovci a nálevníci. Tato blána dokonale zachycuje organické a anorganické suspendované látky a zvelké části i rozpuštěné. Začnou-li se v bláně tvořit trhliny, odstraní se seškrábnutím a filtr se musí znovu zapracovat. [2][4]

Pomalá filtrace

Obr.: Pomalá filtrace [5]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK -Mn do 6 mg/l (chemická spotřeba kyslíku zjišťovaná pomocí KMnO4), zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky). Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20–40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý a velké investiční náklady. Při provozu filtru je nutné odstraňování narůstající vrstvy biomasy. [1][4] Když odpor biologického filtru dosáhne maximální hodnoty, musí se vrchní nejvíce zanesená vrstva seříznout za suchého stavu. Pro její odstranění byly vyvinuty různé mechanismy na seřezávání vrstvy písku a jeho dopravu k pračce písku nebo snímání horní vrstvy odsáváním, kdy je filtrační lože zaplaveno vodou a nebo praní bez snímání horní vrstvy (hydraulicky). Filtrační rychlost závisí na množství nerozpuštěných látek v surové vodě, při jejich koncentraci do 25 mg/l je filtrační rychlost 0,2 až 0,3 m/h, při koncentraci 25-50 mg/l je rychlost 0,1-0,2 m/h. [6]

Další typy vodárenské filtrace[editovat | editovat zdroj]

Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou:

  • a) mikrosíta,
  • b) pískové lože (filtrace vrstvou zrnitého materiálu):
    • i) otevřené,
    • ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace,
    • iii) dvouvrstvá filtrace,
    • iv) sorpční filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina),
    • v) filtry s plovoucí náplní,
  • c) filtrace v horninovém prostredí [1]

Témata[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25]
  2. 2,0 2,1 Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Vin/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf
  3. Heslo Pomalý pískový filtr (Slow sand filter bed) na anglické Wikipedii. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/
  4. 4,0 4,1 Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK
  5. Rulík, M.: Přednášky z předmětu Aplikovaná hydrobiologie. Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/Vodarenska_biologie.pdf
  6. Ambrožová, J., Hubáčková, J., Matulová, t., (2005): Charakter a účinnost biologické filtrace. Sborník z konference Voda Zlín 2005, 47-52.[Citováno 2009-1-11] Dostupné z www:http://www.smv.cz/res/data/014/001700.pdf

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dohányos M., Koller, J., Strnadová, N., (2004): Čištění odpadních vod. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha.