Ablace

Z Enviwiki
Verze z 25. 2. 2019, 17:17, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky) (added Category:Klimatické změny using HotCat)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Základ slova je latinského původu. Ablatio = odnést pryč, snést, odejmout, odchlípit.[1]. V tomto případě se vztahuje k odtávání a odnosu hmoty ledovce, ale v rámci geologie také k odnosu horninových částic (zvětralin) větrem; vyvátí.[2].

V poslední době je to jeden z významných ukazatelů globální změny klimatu. Zvýšená míra tohoto procesu zvláště u vnitrozemských ledovců se jeví jako zásadní problém, kterým je třeba se urychleně zabývat.

Další významy má tento termín například v medicíně.

Definice[editovat | editovat zdroj]

"Ubývání hmoty ledovce táním nebo sublimací, deštěm a zemským teplem." Od 20. století je ubývání vnitrozemských ledovců i Antarktidy urychleno nárůstem globální teploty.[3].

Proces ablace[editovat | editovat zdroj]

Při tání ledovce dochází k uvolňování velkého objemu vody, která s sebou odnáší značné množství materiálu a to hlavně z půdního profilu, ale také z geologického podloží a dochází tak vlastně k vodní erozi. To platí samozřejmě hlavně pro horské ledovce, které jsou tak zdrojnicí pro tzv. divočící ledovcové řeky a ledovcová jezera.

"Ledovce jako otevřené geosystémy mají vstup a výstup. Vztah mezi vstupem a výstupem ledu, firnu a sněhu je označován jako bilance ledovce a je zpravidla vyjadřován ve vodním ekvivalentu (tj. v množství vody vznikající táním). Vstup označujeme jako akumulaci, tj. všechny pochody, které jsou spojeny s přírůstkem sněhu, firnu nebo ledu v ledovci. Výstup označujeme jako ablaci, tj. všechny pochody spojené se ztrátou hmoty v ledovci. Čára oddělující na ledovci zónu akumulace od zóny ablace je označována jako čára rovnováhy" [4].
Ablace.jpg
Vztah mezi zónou akumulace a ablace oddělené čárou rovnováhy
Zdroj: autor

Ekologické vztahy[editovat | editovat zdroj]

Tání ledovců je přirozený proces probíhající už více než 1200 let. Není to děj stejnoměrný, jsou období, kdy probíhá se zvýšenou či sníženou intenzitou. Za posledních 20 let je ovšem nejrazantnější. V Alpách vzrostl úbytek ledovců způsobený nadprůměrnými letními teplotami téměř na dvojnásobek. [2] Většina vědců se dnes již shoduje, že za nárůst globální teploty nese svůj díl viny i člověk. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) loni ve své zprávě uvedl, že stopy lidské činnosti jsou patrné ve všech oblastech země s výjimkou Antarktidy.[1]

Tání ledovců přináší lidské společnosti mnoho problémů. A to nejen ekologických, ale i ekonomických a sociálních. Na horách má úbytek ledovců vliv na turistický ruch v lyžařských střediscích, v podhorských oblastech jsou to například častější záplavy. Mnohé podhorské vesnice jsou také závislé na ledovcích jako na zdrojnicích pitné vody, o kterou po roztání ledovců přijdou. Ovšem největším problémem bude v budoucnu zvýšení hladiny světového oceánu, které je způsobeno nejen táním ledovců, ale i teplotní roztažností vody. Díky těmto faktorům již stoupla hladina za poslední století o cca 22cm.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Jako příklad nám může posloužit Schneefernský ledovec na německé nejvyšší hoře Zugspitze (2962 m). Severní ledovec na Zugspitze, který původně tvořil se současným jižním jediný celek, ztratil v roce 2007 za horkého letního dne až 35 miliónů litrů vody (tolik spotřebuje za jeden den například Brno). Mimořádně silné tání "věčného ledu" způsobily hlavně vysoké teploty v letních měsících. Rtuť teploměru se dostala až o rekordních 3,3 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Období tání ledovců se protáhlo až na 100 dnů proti 50 až 60 dnům z předchozích let.

Na následujícím snímku je vidět severní Schneefernský ledovec, jehož plocha je dnes 36 ha a největší mocnost 70 m. (Pro porovnání, jižní Schneefernský ledovec má plochu už jen 17 ha a největší mocnost jen 27 m)[2]

Ledovec Schneeferner Schneefernský ledovec.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 ABZ slovník cizích slov [online]. 2009 [cit. 2009-06-25]. Dostupný z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ablace
  2. 2,0 2,1 2,2 PETRÁNEK,J.Geologická encyklopedie [online]. 1993 [cit. 2009-06-26] Dostupný z WWW: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?ablace
  3. BRANIŠ, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran
  4. GRYGAR, R., Jelínek, J. (2008): Geografie pro technické obory, přednáška 10., Institut Geologického Inženýrství – HGF, VŠB - TU Ostrava (cit. 2008-11-26). Dostupné na WWW: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Braniš, M. (ed.) a kol., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 46 stran.
  • Čihař, M., Hřebík, Š., Růžičková, J., Třebický, V. (eds.) (2007): Udržitelný management přírodě blízkých oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, strana 46
  • Lukšík,J. Budou v roce 2050 Alpy bez ledovců? [online] 19.7.2007 [cit. 2009-06-26] Dostupné na WWW: http://21stoleti.cz/blog/2007/07/20/budou-v-roce-2050-alpy-bez-ledovcu/
  • Sublimace na české Wikipedii