Účely využívání OER MWS

Z Enviwiki
Verze z 13. 9. 2020, 16:57, kterou vytvořil Eduard (diskuse | příspěvky) (založení článku)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Otevřené vzdělávací zdroje na bázi MediaWiki softwaru nabízí příležitosti pro široké spektrum využívání na všech úrovních vzdělávání. Největší benefity a možnosti aplikace ale představuje vzdělávání celoživotní a vysokoškolské. V rámci vysokoškolského vzdělávání se pak hodí zejména pro studia, jež vyžadují transdisciplinární přesah a přístup k nejnovějším poznatkům. Pro oblast environmentálních studií byly například definovány tyto účely, pro něž je studium z otevřených vzdělávacích zdrojů relevantní pro studium environmentální problematiky.[1] Přičemž tyto argumenty mohou být v určité míře použitelné i pro odůvodnění účelnosti v jiných oborech:

  • Otevřenost poznatků. Otevřenost poznatků je základním požadavkem pro efektivní ochranu životního prostředí, stejně jako pro jeho studium. Otevřený přístup ke

znalostem je vymezen také jako základní podmínka pro naplňování všech Cílů udržitelného rozvoje[2];

  • Potřeba aktuálních informací. Environmentální studia jsou nový obor, který se rychle vyvíjí, je proto třeba pracovat s aktuálními zdroji, které jsou často k dispozici

dříve ve verzi online než v podobě tištěné. OER umožňují snadné zakomponování odkazu na tento zdroj;

  • Interdisciplinární myšlení. Environmentální studia nejsou klasická vědní disciplína. Využívají ve velké míře poznatky a metody jiných vědních oborů a usilují o jejich

propojení při řešení specifických problémů. Je zde proto kladen velký důraz na interdisciplinární myšlení. Prostředí OER umožňuje snadné přesměrování na související témata a přehlednou strukturu pro pochopení souvislostí

  • Propojení aktérů.  Problematika životního prostředí a jeho ochrany ze své podstaty požaduje propojení různých aktérů při tvorbě poznatků a řešení problémů. Otevřené

vzdělávací zdroje mohou například vytvářet odborníci z akademické sféry, avšak umožňují také zapojení aktérů z praxe, kteří mohou doplnit zdroj o aktuální poznatky

ze své každodenní činnosti (při problémech souvisejících se změnou klimatu mohou aktéři, například zemědělci v konkrétních lokalitách, uvést, jak konkrétně je klimatické změny ovlivňují).

Dále je třeba konkrétně zmínit pro jaké specifické účely studia se OER na bázi MediaWiki softwaru hodí nejvíce. Samozřejmě záleží na povaze každého zdroje, které mohou být různé a designovány pro různé účely. Přesto je možné definovat pro jaké účely jsou tyto zdroje ideální, aby se v plné míře mohla projevit jejich přidaná hodnota oproti klasickým zdrojům jako jsou tištěná skripta či webové stránky.

Jako hlavní principy OER na bázi MWS, jež je odlišují od ostatních zdrojů, můžeme vymezit zejména jejich anonymitu, tedy možnost, že daný zdroj po jeho vytváření může editovat kdokoliv, ne pouze jeho tvůrci či jimi schválení uživatelé. Právě to ale může představovat dvojsečnou zbraň. Na jedné straně zdroj může upravovat a aktualizovat o nejnovější poznatky, kdokoliv s přístupem k internetu a zdroj tak podporuje principy občanské vědy (civic science) a demokratizace tvorby poznatků. Na druhé straně právě to může představovat vážný problém pro finální podobu textu, vzhledem k tomu, že anonymní přispěvatel může záměrně či neúmyslně zdroji škodit, přidávat nevhodné příspěvky či mazat existující a tak snižovat jeho kvalitu.

V případě, že zůstane zachována anonymní možnost editace jako hlavní deviza OER MWS, je potřeba o to více řešit způsoby zajištění jeho kvality a účely využívání. V případě anonymního OER MWS je totiž problematické, aby studenti považovali tyto zdroje za stejně seriózní médium jako např. vysokoškolská skripta či jiné učebnice psané profesionálem v oboru či autorským kolektivem. Naopak by při jejich využití měli být značně obezřetní.

Jako ideální účel využívání OER WMS se v případě jejich anonymity se pak nabízí rozcestník k dalším zdrojům. Tyto zdroje by tedy neměly sloužit jako koherentní celek, který nahrazuje klasické zdroje, ale spíše jako úvod do problematiky, jakási ,,brána do světa znalostí”, tedy spíše vyhledávač informací a zdrojů o studované problematice než klasický učební text. Naopak jejich využívání při studiu na zkoušky ve smyslu náhrady oficiálního vysokoškolského zdroje, se doporučit nedá, výjimku tvoří případy, kdy by daný zdroj pedagog sám zhodnotil a doporučil. Ale i v tomto případě je třeba být obezřetný, protože zdroj se od schválení odborníkem může změnit. V případě těchto zdrojů je lepší je citovat čislo stránky než čas přístupu (či v ideálním případě obojí). OEW MWS totiž umožňují provést více než jednu editaci v rámci jedné minuty. Studenti by proto měli být upozorněni, která verze stránky prošla kontrolou a z ní studovat.

Reference

  1. Petiška, E. (2020). Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií. Praha. 126 stránek. Disertační práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Centrum pro otázky životního prostředí. Vedoucí disertační práce Richard Papík.
  2. ITU. (2015). WSIS - SDG Matrix Linking WSIS Action Lines with Sustainable Development Goals. https://www.itu.int/net4/wsis/sdg/