https://www.enviwiki.cz/w/api.php?action=feedcontributions&user=Kopecka&feedformat=atomEnviwiki - Příspěvky [cs]2024-03-28T09:00:27ZPříspěvkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=7384Sorpční komplex2009-01-11T21:59:40Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor [[Půdy na Zemi|půdních]] koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – [[wikipedia:cs:Ion|aniontová]], jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''[[wikipedia:cs:Sodík|Na]] < [[wikipedia:cs:Draslík|K]] < [[wikipedia:cs:Amoniak|NH4]] < [[wikipedia:cs:Vodík|H]] < [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] < [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]]< [[wikipedia:cs:Hliník|Al]] <[[wikipedia:cs:Železo|Fe]] '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
[[Půdy na Zemi|Půdní]] sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost [[Půdy na Zemi|půd]], silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené [[wikipedia:cs:Úrodnost|úrodnosti]] půdy a schopnosti [[wikipedia:cs:Úrodnost|úrodnost]] udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*[[wikipedia:cs:Pufr|pufrovitost]] půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti [[Půdy na Zemi|půdy]]. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<ref>Šefrna, L.:Složení půdy, pedogeneze, znaky a vlastnosti půd. Studijní podklady pro předmět Pedologie, vyučovaný na PřF UK v Praze. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu [[Půdy na Zemi|půdy]], podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především [[wikipedia:cs:Kyselost|acidita]] a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]] a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===<br />
Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref> <br />
<br />
==Změny sorpčního komplexu==<br />
Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.<br />
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref><br />
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana půdy]]<br />
*[[Půdy na Zemi]]<br />
*[[Vliv hospodaření na půdu]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
*[[Horninové prostředí]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_%28pedologie%29 Půda na české Wikipedii]<br />
*[http://www.vukrom.cz Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/puda Ministerstvo životního prostředí ČR - půda]<br />
*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]<br />
<br />
[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]] [[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=7376Sorpční komplex2009-01-11T21:53:51Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor [[Půda na Zemi|půdních]] koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – [[wikipedia:cs:Ion|aniontová]], jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''[[wikipedia:cs:Sodík|Na]] < [[wikipedia:cs:Draslík|K]] < [[wikipedia:cs:Amoniak|NH4]] < [[wikipedia:cs:Vodík|H]] < [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] < [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]]< [[wikipedia:cs:Hliník|Al]] <[[wikipedia:cs:Železo|Fe]] '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost [[Půda na Zemi|půd]], silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené [[wikipedia:cs:Úrodnost|úrodnosti]] půdy a schopnosti [[wikipedia:cs:Úrodnost|úrodnost]] udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*[[wikipedia:cs:Pufr|pufrovitost]] půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<ref>Šefrna, L.:Složení půdy, pedogeneze, znaky a vlastnosti půd. Studijní podklady pro předmět Pedologie, vyučovaný na PřF UK v Praze. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především [[wikipedia:cs:Kyselost|acidita]] a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]] a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===<br />
Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref> <br />
<br />
==Změny sorpčního komplexu==<br />
Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.<br />
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref><br />
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana půdy]]<br />
*[[Půdy na Zemi]]<br />
*[[Vliv hospodaření na půdu]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
*[[Horninové prostředí]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_%28pedologie%29 Půda na české Wikipedii]<br />
*[http://www.vukrom.cz Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/puda Ministerstvo životního prostředí ČR - půda]<br />
*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]<br />
<br />
[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]] [[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=7361Sorpční komplex2009-01-11T21:40:25Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor [[Půda na Zemi|půdních]] koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – [[wikipedia:cs:Ion|aniontová]], jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji [[wikipedia:cs:Ion|kationty]], které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''[[wikipedia:cs:Sodík|Na]] < [[wikipedia:cs:Draslík|K]] < [[wikipedia:cs:Amoniak|NH4]] < [[wikipedia:cs:Vodík|H]] < [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] < [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]]< [[wikipedia:cs:Hliník|Al]] <[[wikipedia:cs:Železo|Fe]] '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost [[Půda na Zemi|půd]], silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené [[wikipedia:cs:Úrodnost|úrodnosti]] půdy a schopnosti [[wikipedia:cs:Úrodnost|úrodnost]] udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*[[wikipedia:cs:Pufr|pufrovitost]] půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při [[wikipedia:cs:Zvětrávání|zvětrávání]] či jsou zděděny z [[wikipedia:cs:Mateční hornina|matečné horniny]]. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, [[Koloběh uhlíku|uhlíku]] a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování [[Voda|vody]], pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především [[wikipedia:cs:Kyselost|acidita]] a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]] a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní [[wikipedia:cs:Podnebí|klima]] a naprostý nedostatek [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných [[wikipedia:cs:Ion|kationtů]], hlavně [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatem]], kde výpar převládá nad [[wikipedia:cs:Srážky|srážkami]]. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===<br />
Převažují v něm [[wikipedia:cs:Ion|ionty]] Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref> <br />
<br />
<br />
==Změny sorpčního komplexu==<br />
Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]], ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.<br />
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů [[wikipedia:cs:Vápník|Ca]] a [[wikipedia:cs:Hořčík|Mg]] ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty [[wikipedia:cs:Vodík|H]] nebo [[wikipedia:cs:Sodík|Na]]. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity [[wikipedia:cs:Podnebí|klimatu]]. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref><br />
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem [[wikipedia:cs:Kyselina uhličitá|kyseliny uhličité]] v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a [[wikipedia:cs:Kyselina křemičitá|kyselina křemičitá]] je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana půdy]]<br />
*[[Půdy na Zemi]]<br />
*[[Vliv hospodaření na půdu]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
*[[Horninové prostředí]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_%28pedologie%29 Půda na české Wikipedii]<br />
*[http://www.vukrom.cz Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/puda Ministerstvo životního prostředí ČR - půda]<br />
*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]<br />
<br />
[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]] [[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=7302Ochranné pásmo vodního zdroje2009-01-11T20:45:13Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o [[Voda|vodách]] (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů [[wikipedia:cs:Podzemní voda|podzemních]] nebo [[wikipedia:cs:Povrchová voda|povrchových vod]], které jsou využívány nebo využitelné k zásobování [[wikipedia:cs:Pitná voda|pitnou vodou]] a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref name="tucek">Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref name="zakon">Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
<br />
==Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 <ref name="vyhlaska">Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref>) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování [[wikipedia:cs:Pitná voda|pitnou vodou]]''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů [[wikipedia:cs:Podzemní voda|podzemní vody]]''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
==Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického [[wikipedia:cs:Povodí|povodí]]. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.<ref name="tucek"> </ref><br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.<ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
==Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.<ref name="tucek"> </ref> <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
===Vodoprávní úřady===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <ref name="list">Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf></ref><br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody <ref name="list"> </ref><br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Voda]]<br />
*[[Využití vody]]<br />
*[[Znečištění vod]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79 Ministerstvo zemědělství ČR - Vodní hospodářství]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/voda Ministerstvo životního prostředí ČR - voda]<br />
*[http://www.ochranavod.cz Odbor ochrany vod MŽP ČR]<br />
*[http://www.cizp.cz/(luh4dsexg5iwacmqxr1pcg45)/default.aspx?ido=141&sh=175207355 Česká inspekce životního prostředí - Ochrana vod]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water Water na anglické Wikipedii]<br />
<br />
[[Kategorie:Ochrana vod]] [[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=7285Ochranné pásmo vodního zdroje2009-01-11T20:18:43Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>==Ochranné pásmo vodního zdroje==<br />
<br />
'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref name="tucek">Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref name="zakon">Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
<br />
===Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení===<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 <ref name="vyhlaska">Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref>) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
===Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení===<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.<ref name="tucek"> </ref><br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.<ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
==Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.<ref name="tucek"> </ref> <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
===Vodoprávní úřady===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <ref name="list">Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf></ref><br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody <ref name="list"> </ref><br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Voda]]<br />
*[[Využití vody]]<br />
*[[Znečištění vod]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79 Ministerstvo zemědělství ČR - Vodní hospodářství]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/voda Ministerstvo životního prostředí ČR - voda]<br />
*[http://www.ochranavod.cz Odbor ochrany vod MŽP ČR]<br />
*[http://www.cizp.cz/(luh4dsexg5iwacmqxr1pcg45)/default.aspx?ido=141&sh=175207355 Česká inspekce životního prostředí - Ochrana vod]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water Water na anglické Wikipedii]<br />
<br />
[[Kategorie:Ochrana vod]] [[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hydromeliora%C4%8Dn%C3%AD_opat%C5%99en%C3%AD&diff=5988Diskuse:Hydromeliorační opatření2008-12-09T22:25:11Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Text je pouze opsaný z uvedeného zdroje. Chybí odkazy na Wikipedii a Enviwiki. Nejsou uvedena Témata a zařazení do Kategorie. Překlep na druhém řádku ve slově ŽIVOTNÍHO.<br />
<br />
<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
Některé pasáže v textu ( např. '''Hydromeliorace je hraniční obor...''' či '''Způsoby odvodnění...''' ) jsou doslovně a bez jakékoliv citace opsány z uvedeného internetového zdroje. Citace je určitě potřeba doplnit, a to nejlépe formou odkazů přímo v textu. Zajímavé by také mohlo být doplnění textu o obrázek nějaké hydromeliorační stavby. Hodilo by se možná připojit ještě více rozšiřujících informací jako třeba, které druhy porostů se používají při biologickém odvodnění, jakými způsoby se upravuje půda, jak mohou vypadat protierozní stavby,...Do textu by se daly vložit i rychlé odkazy na jiné stránky v Enviwiki.<br />
<br />
<br />
----<br />
Skupina F(lp)</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=5985Diskuse:Bonnská úmluva2008-12-09T22:20:23Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupina D''' (io): <br />
Text mi přijde příjemně přehledný, doplnila bych však EUROBATS atd. viz komentář sk. A.<br />
<br />
Dále bych upozornila na někt. "textové" věci, které mi nepřijdou úplně správné:<br />
<br />
- ČR se stala členskou zemí (úmluvy?) - spíš asi přistoupila k úmluvě..?<br />
<br />
- u věty "Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům" může čtenáři přijít nejasné co podporovat a propagovat (na čem spolupracovat je jasné:), taky nevím proč je tam to "ve vztahu"<br />
<br />
- možná bych vysvětlila slovo dvoustranná dohoda - tzn. mezi státy?<br />
<br />
- u věty "...k jejichž ochraně by prospěla spolupráce..." by myslím nemělo být to "k"<br />
<br />
- poslední věc - spojení "areálových států"<br />
<br />
<br />
Připomínky skupiny A: text je srozumitelný a dobře strukturovaný. Už na první pohled mi v něm ale chybí některé informace - odkaz na stránky úmluvy www.cms.int, anglický název úmluvy "Convention on migratory species", podle kterého by čtenář mohl leccos najít. Dále bych ocenila krátkou informaci o dalších smlouvách (projektech) v rámci úmluvy - např EUROBATS, GORILLAS atd... Stálo by za zmínku i ve kterých z nich se angažuje ČR. <br />
Některé připomínky skupiny D mi přijdou nesmyslné - "podporovat, propagovat atd... " mi přijde napsrosto v pořádku. Podívejte se do textu úmluvy a pochopíte. Zde to není třeba více vysvětlovat. Dvoustranná dohoda je snad taky jasná, ne?<br />
Myslím, že cílem připomínkování je vytvořit konstruktivní kritiku a ne vymyslet za každou cenu co nejvíc připomínek.<br />
<br />
<br />
----<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
Jak již vyplývá z komentářů skupiny A i D, je text tohoto hesla napsán jasně a srozumitelně, prakticky bez chyb. Přesto si myslím, že by bylo vhodné se ho pokusit ještě obsahově rozšířit. Jednak, aby byl splněn požadavek na rozsah 3000 - 4000 znaků, a také proto, že s Bonnskou úmluvou a přistoupením k ní je spojena celá řada dalších zajímavých informací. Vhodné by možná bylo doplnit text o další informace týkající se druhů zařazených v přílohách jako např. co je povinností států, na jejichž území se tyto druhy vyskytují (zákaz úmyslného zabíjení, rušení, ochrana stanovišť,...), či se zmínit o druzích, které se vyskytují i na našem území. Velmi zajímavé, a pro čtenáře určitě atraktivní, by bylo doplnění textu o obrázky některých zmiňovaných živočichů a logo úmluvy.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ablace&diff=5982Diskuse:Ablace2008-12-09T22:15:44Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A: Přijde mi to dost stručné. Zrušila bych tučné písmo. Pro lepší pochopení by jistě dobře posloužil obrázek. Podle Petránka je ablace odnos horninových částic větrem (a tak to učil i Tonika)- těch výkladů je ale samozřejmě víc. Navíc ablace znamená leccos - termín se používá v lékařství, pro názvy analytických metod (např. laserová ablace).<br />
<br />
<br />
'''Připomínky Skupiny B'''<br />
<br />
Heslo je zpracováno docela povrchně. Chybí mi zde členění, které by zlepšilo přehlednost textu. Není vhodné ani použití tučného písma. Dále zde chybí odkazy na zdroje v textu. <br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
'''Připomínky Skupiny E'''<br />
<br />
Text působí jako okopírovaný či jen opsaný z uvedených zdrojů. Je také příliš stručný a nesplňuje tak základní podmínku rozsahu 3000 - 4000 znaků. Nelíbí se mi použití tučného písma v celém textu. Lepší je určitě používat tučné písmo jen ke zvýraznění některých termínů. Přínosné by asi bylo pokusit se celý text rozdělit do více odstavců s nadpisy, a také správně citovat formou odkazů. Chybí Témata, Související stránky, Externí odkazy, případně zařazení do Kategorie.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hydromeliora%C4%8Dn%C3%AD_opat%C5%99en%C3%AD&diff=5964Diskuse:Hydromeliorační opatření2008-12-09T18:24:58Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Text je pouze opsaný z uvedeného zdroje. Chybí odkazy na Wikipedii a Enviwiki. Nejsou uvedena Témata a zařazení do Kategorie. Překlep na druhém řádku ve slově ŽIVOTNÍHO.<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
== Skupina E ==<br />
<br />
Některé pasáže v textu ( např. '''Hydromeliorace je hraniční obor...''' či '''Způsoby odvodnění...''' ) jsou doslovně a bez jakékoliv citace opsány z uvedeného internetového zdroje. Citace je určitě potřeba doplnit, a to nejlépe formou odkazů přímo v textu. Zajímavé by také mohlo být doplnění textu o obrázek nějaké hydromeliorační stavby. Hodilo by se možná připojit ještě více rozšiřujících informací jako třeba, které druhy porostů se používají při biologickém odvodnění, jakými způsoby se upravuje půda, jak mohou vypadat protierozní stavby,...Do textu by se daly vložit i rychlé odkazy na jiné stránky v Enviwiki.<br />
<br />
----<br />
Skupina F(lp)</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=5953Diskuse:Bonnská úmluva2008-12-09T17:10:57Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Připomínky skupina D''' (io): <br />
Text mi přijde příjemně přehledný, doplnila bych však EUROBATS atd. viz komentář sk. A.<br />
<br />
Dále bych upozornila na někt. "textové" věci, které mi nepřijdou úplně správné:<br />
<br />
- ČR se stala členskou zemí (úmluvy?) - spíš asi přistoupila k úmluvě..?<br />
<br />
- u věty "Podporovat, propagovat a spolupracovat na výzkumu a ochraně ve vztahu ke stěhovavým druhům" může čtenáři přijít nejasné co podporovat a propagovat (na čem spolupracovat je jasné:), taky nevím proč je tam to "ve vztahu"<br />
<br />
- možná bych vysvětlila slovo dvoustranná dohoda - tzn. mezi státy?<br />
<br />
- u věty "...k jejichž ochraně by prospěla spolupráce..." by myslím nemělo být to "k"<br />
<br />
- poslední věc - spojení "areálových států"<br />
<br />
<br />
Připomínky skupiny A: text je srozumitelný a dobře strukturovaný. Už na první pohled mi v něm ale chybí některé informace - odkaz na stránky úmluvy www.cms.int, anglický název úmluvy "Convention on migratory species", podle kterého by čtenář mohl leccos najít. Dále bych ocenila krátkou informaci o dalších smlouvách (projektech) v rámci úmluvy - např EUROBATS, GORILLAS atd... Stálo by za zmínku i ve kterých z nich se angažuje ČR. <br />
Některé připomínky skupiny D mi přijdou nesmyslné - "podporovat, propagovat atd... " mi přijde napsrosto v pořádku. Podívejte se do textu úmluvy a pochopíte. Zde to není třeba více vysvětlovat. Dvoustranná dohoda je snad taky jasná, ne?<br />
Myslím, že cílem připomínkování je vytvořit konstruktivní kritiku a ne vymyslet za každou cenu co nejvíc připomínek.<br />
<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
Jak již vyplývá z komentářů skupiny A i D, je text tohoto hesla napsán jasně a srozumitelně, prakticky bez chyb. Přesto si myslím, že by bylo vhodné se ho pokusit ještě obsahově rozšířit. Jednak, aby byl splněn požadavek na rozsah 3000 - 4000 znaků, a také proto, že s Bonnskou úmluvou a přistoupením k ní je spojena celá řada dalších zajímavých informací. Vhodné by možná bylo doplnit text o další informace týkající se druhů zařazených v přílohách jako např. co je povinností států, na jejichž území se tyto druhy vyskytují (zákaz úmyslného zabíjení, rušení, ochrana stanovišť,...), či se zmínit o druzích, které se vyskytují i na našem území. Velmi zajímavé, a pro čtenáře určitě atraktivní, by bylo doplnění textu o obrázky některých zmiňovaných živočichů a logo úmluvy.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ablace&diff=5936Diskuse:Ablace2008-12-09T14:48:09Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A: Přijde mi to dost stručné. Zrušila bych tučné písmo. Pro lepší pochopení by jistě dobře posloužil obrázek. Podle Petránka je ablace odnos horninových částic větrem (a tak to učil i Tonika)- těch výkladů je ale samozřejmě víc. Navíc ablace znamená leccos - termín se používá v lékařství, pro názvy analytických metod (např. laserová ablace).<br />
<br />
Připomínky Skupiny B<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
Text působí jako okopírovaný či jen opsaný z uvedených zdrojů. Je také příliš stručný a nesplňuje tak základní podmínku rozsahu 3000 - 4000 znaků. Nelíbí se mi použití tučného písma v celém textu. Lepší je určitě používat tučné písmo jen ke zvýraznění některých termínů. Přínosné by asi bylo pokusit se celý text rozdělit do více odstavců s nadpisy, a také správně citovat formou odkazů. Chybí Témata, Související stránky, Externí odkazy, případně zařazení do Kategorie.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ablace&diff=5935Diskuse:Ablace2008-12-09T14:45:33Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A: Přijde mi to dost stručné. Zrušila bych tučné písmo. Pro lepší pochopení by jistě dobře posloužil obrázek. Podle Petránka je ablace odnos horninových částic větrem (a tak to učil i Tonika)- těch výkladů je ale samozřejmě víc. Navíc ablace znamená leccos - termín se používá v lékařství, pro názvy analytických metod (např. laserová ablace).<br />
<br />
Připomínky Skupiny B<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
Text je příliš stručný a nesplňuje tak základní podmínku rozsahu 3000 - 4000 znaků. Nelíbí se mi použití tučného písma v celém textu. Lepší je určitě používat tučné písmo jen ke zvýraznění některých termínů. Přínosné by určitě bylo celý text rozdělit do více odstavců s nadpisy, a také správně citovat formou odkazů. Chybí Témata, Související stránky, Externí odkazy, případně zařazení do Kategorie.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=5929Diskuse:Ligninolytické houby2008-12-09T14:27:05Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Upoutá především hrubka ve slově PODÍLÍ. Textu chybí členění na odstavce se samostatnými nadpisy, které by čtenáři umožňovaly lépe se v textu orientovat a snadněji najít požadovanou informaci. Není zde zařazení do kategorie a rovněž nejsou uvedena související témata.<br />
<br />
----<br />
<br />
== Skupina E ==<br />
<br />
Text by bylo určitě lépe rozdělit do více podkapitol s vlastními názvy (např. Druhy ligninolytických hub, jejich význam, možnosti využití,...), jak již připomínkovala skupina C. Zajímavé by určitě bylo přidat k textu obrázky některých zmiňovaných hub. Používané latinské názvy v textu možná lépe odlišit použitím ''kurzívy''. Nutno je opravit hrubku ve slově PODÍLÍ a také "Tyto barviva..." zaměnit lépe za "Tato barviva...". Citace by asi měly být uváděny přímo v textu formou odkazů.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Agroenvironment%C3%A1ln%C3%AD_programy&diff=5928Diskuse:Agroenvironmentální programy2008-12-09T14:12:39Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
heslo působí nedodělaně. text není zformátovaný, není členěn do odstavců. nejsou zde citace v <br />
textu, kromě asi dvou které jsou ale špatně napsané (minimálně by se měla schodovat s citací ve <br />
zdrojích, kde Fišer není hlavním autorem) navíc nesplňuje enviwiki pravidla - viz pravidla - <br />
tag <nowiki><ref></ref></nowiki>. <br />
<br />
Obecně působí jako kopie cizích textů bez jakéhokoli příspěvku autora. <br />
<br />
navíc zde mnoho informací schází.<br />
<br />
např: <br />
*základní podmínky - co se dotuje, komu, od jaké plochy, kolik, jak se s dotovanou půdou <br />
nakládá. <br />
*že závazek je vždy na minimálně 5 let; <br />
*podstatné zákony 252/1997 o zemědělství v platném znění <br />
*že (80% kryje EU a 20% ČR)<br />
*co jsou agroenvironmentální tituly a jak je možné je kombinovat. - konkrétní typy programů<br />
<br />
všechny tyto informace jsou minimálně v citované brožuře.<br />
rozsah <2000 znaků nesplňuje zadání 3000-4000 znaků<br />
<br />
literatura a zdroje se překrývají - literatura nepřináší nic nového, než to co je ve zdrojích<br />
<br />
- v literatuře by neměl být odkaz na knihu (skripta) kde se dané problematice věnuje 1 stránka<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
Formát textu je špatný. Jeho struktura připomíná zkopírování několika málo vět, vytržených vždy z kontextu z různých zdrojů, a které jsou za sebou naskládány bez logické návaznosti. <br />
Heslo neobsahuje ani čtvrtinu základních informací, které by mohlo přinášet.<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky Skupiny E:<br />
<br />
Příliš se mi nelíbí formát textu. Asi není nejvhodnější psát převážnou část textu tučným písmem. Dobré by určitě bylo rozdělení do jednotlivých odstavců či témat, které tak celý příspěvek pro čtenáře zpřehlední. Souhlasím s připomínkami skupiny A i C, že obsah hesla (a pravděpodobně i požadovaný počet znaků ) je nedostatečný. Vhodné bude také doplnit do textu správně citace ve formě odkazů.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Agroenvironment%C3%A1ln%C3%AD_programy&diff=5927Diskuse:Agroenvironmentální programy2008-12-09T14:10:15Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
heslo působí nedodělaně. text není zformátovaný, není členěn do odstavců. nejsou zde citace v <br />
textu, kromě asi dvou které jsou ale špatně napsané (minimálně by se měla schodovat s citací ve <br />
zdrojích, kde Fišer není hlavním autorem) navíc nesplňuje enviwiki pravidla - viz pravidla - <br />
tag <nowiki><ref></ref></nowiki>. <br />
<br />
Obecně působí jako kopie cizích textů bez jakéhokoli příspěvku autora. <br />
<br />
navíc zde mnoho informací schází.<br />
<br />
např: <br />
*základní podmínky - co se dotuje, komu, od jaké plochy, kolik, jak se s dotovanou půdou <br />
nakládá. <br />
*že závazek je vždy na minimálně 5 let; <br />
*podstatné zákony 252/1997 o zemědělství v platném znění <br />
*že (80% kryje EU a 20% ČR)<br />
*co jsou agroenvironmentální tituly a jak je možné je kombinovat. - konkrétní typy programů<br />
<br />
všechny tyto informace jsou minimálně v citované brožuře.<br />
rozsah <2000 znaků nesplňuje zadání 3000-4000 znaků<br />
<br />
literatura a zdroje se překrývají - literatura nepřináší nic nového, než to co je ve zdrojích<br />
<br />
- v literatuře by neměl být odkaz na knihu (skripta) kde se dané problematice věnuje 1 stránka<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
Formát textu je špatný. Jeho struktura připomíná zkopírování několika málo vět, vytržených vždy z kontextu z různých zdrojů, a které jsou za sebou naskládány bez logické návaznosti. <br />
Heslo neobsahuje ani čtvrtinu základních informací, které by mohlo přinášet.<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (I):<br />
Příliš se mi nelíbí formát textu. Asi není nejvhodnější psát převážnou část textu tučným písmem. Dobré by určitě bylo rozdělení do jednotlivých odstavců či témat, které tak celý příspěvek pro čtenáře zpřehlední. Souhlasím s připomínkami skupiny A i C, že obsah hesla (a pravděpodobně i požadovaný počet znaků ) je nedostatečný. Vhodné bude také doplnit do textu správně citace ve formě odkazů.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Reintrodukce&diff=5926Diskuse:Reintrodukce2008-12-09T13:59:01Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
<br />
== Skupina C ==<br />
<br />
V textu chybí odkazy na Wikipedii. V odstavci Cesta k úspěšné reintrodukci chybí občas čárky, které by oddělovaly vedlejší věty. Dále v tomto odstavci upoutá pozornost hrubka ve slově ZPŮSOBILY. Ve slově NÁRŮST chybí kroužek nad U. Nejsou uvedena související témata a text není zařazen do příslušné kategorie.<br />
<br />
<br />
== Skupina A ==<br />
Téma je po obsahové stránce dobře a srozumitelně zpracováno. Přesto se dá vytknout několik hrubek a chybějící čárky v souvětí. Tvar slova fragmentovanosti bych nahradil fragmentací. <br />
V podkapitole '''Cesta k úspěšné reintrodukci''' bych tučné písmo odděloval dvojtečkou.<br />
<br />
<br />
== Skupina E ==<br />
<br />
Nutno je opravit hrubku ve slově ZPŮSOBILY a doplnit celou řadu chybějících čárek v souvětích. V podkapitole '''Vhodný habitat''' doplnit kroužek nad U ve slově NÁRŮST. V podkapitole '''Výběr cílové''' '''oblasti''' je ve slově DALŠÍ navíc čárka nad A. V kapitole '''Problémy''' bych asi nahradila tvar slovesa UKÁZALA za UKÁZALO, jelikož se vztahuje k uvedeným 11%, nikoliv populaci. Ve větě "U ptáků například....." chybí ve slově REINTRODUKCE písmeno N. Dále by asi bylo vhodnější ve větě "Reintrodukce velkých savců....." zaměnit slovo FRAGMENTOVANOSTI za FRAGMENTACI, jak již navrhuje skupina C.Dobré by určitě bylo uvést i nějaká související témata a pokusit se v textu vytvořit odkazy na jiné stránky v Enviwiki. Chyby, na které upozorňuji, jsou přesto ale jen minimální a nijak zvlášť neubírají na kvalitě a srozumitelnosti celého textu.</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Reintrodukce&diff=5818Diskuse:Reintrodukce2008-12-08T06:39:59Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A<br />
<br />
== Skupina C ==<br />
<br />
V textu chybí odkazy na Wikipedii. V odstavci Cesta k úspěšné reintrodukci chybí občas čárky, které by oddělovaly vedlejší věty. Dále v tomto odstavci upoutá pozornost hrubka ve slově ZPŮSOBILY. Ve slově NÁRŮST chybí kroužek nad U. Nejsou uvedena související témata a text není zařazen do příslušné kategorie.<br />
<br />
<br />
== Skupina A ==<br />
Téma je po obsahové stránce dobře a srozumitelně zpracováno. Přesto se dá vytknout několik hrubek a chybějící čárky v souvětí. Tvar slova fragmentovanosti bych nahradil fragmentací. <br />
V podkapitole '''Cesta k úspěšné reintrodukci''' bych tučné písmo odděloval dvojtečkou.<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ablace&diff=5817Diskuse:Ablace2008-12-08T06:35:56Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A: Přijde mi to dost stručné. Zrušila bych tučné písmo. Pro lepší pochopení by jistě dobře posloužil obrázek. Podle Petránka je ablace odnos horninových částic větrem (a tak to učil i Tonika)- těch výkladů je ale samozřejmě víc. Navíc ablace znamená leccos - termín se používá v lékařství, pro názvy analytických metod (např. laserová ablace).<br />
<br />
Připomínky Skupiny B<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=5816Diskuse:Ligninolytické houby2008-12-08T06:32:18Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Upoutá především hrubka ve slově PODÍLÍ. Textu chybí členění na odstavce se samostatnými nadpisy, které by čtenáři umožňovaly lépe se v textu orientovat a snadněji najít požadovanou informaci. Není zde zařazení do kategorie a rovněž nejsou uvedena související témata.<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hydromeliora%C4%8Dn%C3%AD_opat%C5%99en%C3%AD&diff=5815Diskuse:Hydromeliorační opatření2008-12-08T06:29:55Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Text je pouze opsaný z uvedeného zdroje. Chybí odkazy na Wikipedii a Enviwiki. Nejsou uvedena Témata a zařazení do Kategorie. Překlep na druhém řádku ve slově ŽIVOTNÍHO.<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Biobutanol&diff=5814Diskuse:Biobutanol2008-12-08T06:28:54Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>"připomínky skupiny F: Helena"</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Bonnsk%C3%A1_%C3%BAmluva&diff=5813Diskuse:Bonnská úmluva2008-12-08T06:27:23Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupina D<br />
<br />
Připomínky skupiny A: text je srozumitelný a dobře strukturovaný. Už na první pohled mi v něm ale chybí některé informace - odkaz na stránky úmluvy www.cms.int, anglický název úmluvy "Convention on migratory species", podle kterého by čtenář mohl leccos najít. Dále bych ocenila krátkou informaci o dalších smlouvách (projektech) v rámci úmluvy - např EUROBATS, GORILLAS atd... Stálo by za zmínku i ve kterých z nich se angažuje ČR.<br />
<br />
<br />
----<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Agroenvironment%C3%A1ln%C3%AD_programy&diff=5812Diskuse:Agroenvironmentální programy2008-12-08T06:26:06Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky Skupiny D<br />
<br />
heslo působí nedodělaně. text není zformátovaný, není členěn do odstavců. nejsou zde citace v <br />
textu, kromě asi dvou které jsou ale špatně napsané (minimálně by se měla schodovat s citací ve <br />
zdrojích, kde Fišer není hlavním autorem) navíc nesplňuje enviwiki pravidla - viz pravidla - <br />
tag <nowiki><ref></ref></nowiki>. <br />
<br />
Obecně působí jako kopie cizích textů bez jakéhokoli příspěvku autora. <br />
<br />
navíc zde mnoho informací schází.<br />
<br />
např: <br />
*základní podmínky - co se dotuje, komu, od jaké plochy, kolik, jak se s dotovanou půdou <br />
nakládá. <br />
*že závazek je vždy na minimálně 5 let; <br />
*podstatné zákony 252/1997 o zemědělství v platném znění <br />
*že (80% kryje EU a 20% ČR)<br />
*co jsou agroenvironmentální tituly a jak je možné je kombinovat. - konkrétní typy programů<br />
<br />
všechny tyto informace jsou minimálně v citované brožuře.<br />
rozsah <2000 znaků nesplňuje zadání 3000-4000 znaků<br />
<br />
literatura a zdroje se překrývají - literatura nepřináší nic nového, než to co je ve zdrojích<br />
<br />
- v literatuře by neměl být odkaz na knihu (skripta) kde se dané problematice věnuje 1 stránka<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky skupiny A<br />
Formát textu je špatný. Jeho struktura připomíná zkopírování několika málo vět, vytržených vždy z kontextu z různých zdrojů, a které jsou za sebou naskládány bez logické návaznosti. <br />
Heslo neobsahuje ani čtvrtinu základních informací, které by mohlo přinášet.<br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ablace&diff=5811Diskuse:Ablace2008-12-08T06:24:08Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Připomínky skupiny A: Přijde mi to dost stručné. Zrušila bych tučné písmo. Pro lepší pochopení by jistě dobře posloužil obrázek. Podle Petránka je ablace odnos horninových částic větrem (a tak to učil i Tonika)- těch výkladů je ale samozřejmě víc. Navíc ablace znamená leccos - termín se používá v lékařství, pro názvy analytických metod (např. laserová ablace).<br />
<br />
Připomínky Skupiny B<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Ligninolytick%C3%A9_houby&diff=5810Diskuse:Ligninolytické houby2008-12-08T06:12:37Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Upoutá především hrubka ve slově PODÍLÍ. Textu chybí členění na odstavce se samostatnými nadpisy, které by čtenáři umožňovaly lépe se v textu orientovat a snadněji najít požadovanou informaci. Není zde zařazení do kategorie a rovněž nejsou uvedena související témata.<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Hydromeliora%C4%8Dn%C3%AD_opat%C5%99en%C3%AD&diff=5809Diskuse:Hydromeliorační opatření2008-12-08T06:09:25Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>== Skupina C ==<br />
<br />
Text je pouze opsaný z uvedeného zdroje. Chybí odkazy na Wikipedii a Enviwiki. Nejsou uvedena Témata a zařazení do Kategorie. Překlep na druhém řádku ve slově ŽIVOTNÍHO.<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Biobutanol&diff=5808Diskuse:Biobutanol2008-12-08T06:07:34Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>"připomínky skupiny F: Helena"<br />
<br />
Připomínky Skupiny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Diskuse:Biobutanol&diff=5807Diskuse:Biobutanol2008-12-08T06:06:56Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>"připomínky skupiny F: Helena"<br />
<br />
Připomínky Skupuny E (I):</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5234Ochranné pásmo vodního zdroje2008-11-27T10:08:53Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref name="tucek">Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref name="zakon">Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
<br />
==Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 <ref name="vyhlaska">Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref>) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
<br />
==Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.<ref name="tucek"> </ref><br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.<ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
<br />
==Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.<ref name="tucek"> </ref> <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
===Vodoprávní úřady===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <ref name="list">Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf></ref><br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody <ref name="list"> </ref><br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Voda]]<br />
*[[Využití vody]]<br />
*[[Znečištění vod]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79 Ministerstvo zemědělství ČR - Vodní hospodářství]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/voda Ministerstvo životního prostředí ČR - voda]<br />
*[http://www.ochranavod.cz Odbor ochrany vod MŽP ČR]<br />
*[http://www.cizp.cz/(luh4dsexg5iwacmqxr1pcg45)/default.aspx?ido=141&sh=175207355 Česká inspekce životního prostředí - Ochrana vod]<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda Voda na české Wikipedii]<br />
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Water Water na anglické Wikipedii]<br />
<br />
[[Kategorie:Ochrana vod]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=5230Sorpční komplex2008-11-27T10:03:29Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor půdních koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – aniontová, jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji kationty, které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''Na < K < NH4 < H < Ca < Mg < Al <Fe '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost půd, silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené úrodnosti půdy a schopnosti úrodnost udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*pufrovitost půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při zvětrávání či jsou zděděny z matečné horniny. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, uhlíku a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování vody, pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především acidita a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných kationtů a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných kationtů, který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní klima a naprostý nedostatek Ca v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných kationtů, hlavně Na. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým klimatem, kde výpar převládá nad srážkami. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===<br />
Převažují v něm ionty Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref> <br />
<br />
<br />
==Změny sorpčního komplexu==<br />
Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, klimatu, ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.<br />
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů Ca a Mg ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty H nebo Na. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity klimatu. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref><br />
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem kyseliny uhličité v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a kyselina křemičitá je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana půdy]]<br />
*[[Půdy na Zemi]]<br />
*[[Vliv hospodaření na půdu]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
*[[Horninové prostředí]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_%28pedologie%29 Půda na české Wikipedii]<br />
*[http://www.vukrom.cz Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/puda Ministerstvo životního prostředí ČR - půda]<br />
*[http://portal.env.cz/rozcestnik/puda-a-geologie.php Půda a horninové prostředí na Portálu životního prostředí ČR - Fakta a data ]<br />
<br />
[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=5221Sorpční komplex2008-11-27T09:56:41Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor půdních koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – aniontová, jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji kationty, které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''Na < K < NH4 < H < Ca < Mg < Al <Fe '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost půd, silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené úrodnosti půdy a schopnosti úrodnost udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*pufrovitost půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při zvětrávání či jsou zděděny z matečné horniny. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, uhlíku a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování vody, pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především acidita a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných kationtů a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných kationtů, který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní klima a naprostý nedostatek Ca v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných kationtů, hlavně Na. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým klimatem, kde výpar převládá nad srážkami. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===<br />
Převažují v něm ionty Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref> <br />
<br />
<br />
==Změny sorpčního komplexu==<br />
Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, klimatu, ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.<br />
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů Ca a Mg ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty H nebo Na. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity klimatu. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref><br />
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem kyseliny uhličité v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a kyselina křemičitá je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana půdy]]<br />
*[[Půdy na Zemi]]<br />
*[[Vliv hospodaření na půdu]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
*[[Horninové prostředí]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_%28pedologie%29 Půda na české Wikipedii]<br />
*[http://www.vukrom.cz Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=5133Sorpční komplex2008-11-27T02:21:50Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor půdních koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – aniontová, jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji kationty, které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''Na < K < NH4 < H < Ca < Mg < Al <Fe '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost půd, silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené úrodnosti půdy a schopnosti úrodnost udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*pufrovitost půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref>Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při zvětrávání či jsou zděděny z matečné horniny. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, uhlíku a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování vody, pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především acidita a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných kationtů a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných kationtů, který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní klima a naprostý nedostatek Ca v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných kationtů, hlavně Na. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým klimatem, kde výpar převládá nad srážkami. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===<br />
Převažují v něm ionty Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref> <br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana půdy]]<br />
*[[Půdy na Zemi]]<br />
*[[Vliv hospodaření na půdu]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
*[[Horninové prostředí]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=5131Sorpční komplex2008-11-27T02:01:36Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor půdních koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – aniontová, jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji kationty, které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''Na < K < NH4 < H < Ca < Mg < Al <Fe '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost půd, silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené úrodnosti půdy a schopnosti úrodnost udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*pufrovitost půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref>Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při zvětrávání či jsou zděděny z matečné horniny. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, uhlíku a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování vody, pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především acidita a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných kationtů a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných kationtů, který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní klima a naprostý nedostatek Ca v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných kationtů, hlavně Na. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým klimatem, kde výpar převládá nad srážkami. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===<br />
Převažují v něm ionty Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref> <br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Ochrana půdy]]<br />
*[[Půdy na Zemi]]<br />
*[[Vliv hospodaření na půdu]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
*[[Horninové prostředí]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=5130Sorpční komplex2008-11-27T01:52:33Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor půdních koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – aniontová, jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji kationty, které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''Na < K < NH4 < H < Ca < Mg < Al <Fe '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost půd, silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené úrodnosti půdy a schopnosti úrodnost udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*pufrovitost půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref>Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při zvětrávání či jsou zděděny z matečné horniny. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, uhlíku a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování vody, pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především acidita a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných kationtů a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných kationtů, který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní klima a naprostý nedostatek Ca v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných kationtů, hlavně Na. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým klimatem, kde výpar převládá nad srážkami. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===<br />
Převažují v něm ionty Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref> <br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=5129Sorpční komplex2008-11-27T01:36:21Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor půdních koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – aniontová, jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji kationty, které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''Na < K < NH4 < H < Ca < Mg < Al <Fe '''nejsilněji <ref name="agrokrom">Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost půd, silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené úrodnosti půdy a schopnosti úrodnost udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*pufrovitost půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref>Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při zvětrávání či jsou zděděny z matečné horniny. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, uhlíku a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování vody, pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
<br />
==Druhy sorpčního komplexu==<br />
Složení a charakteristické vlastnosti sorpčního komplexu různých půdních typů se utváří podle charakteru prostředí, ve kterém půdotvorný proces probíhá. Důležitá je především acidita a zásoba dvojmocných bází v půdotvorném substrátu.<br />
Na základě převládajícího druhu sorbovaných kationtů a kvality aktivní části sorpčního komplexu se rozlišují 3 druhy sorpčních komplexů lišící se základními vlastnostmi.<br />
<br />
===Komplex sorpčně nenasycený===<br />
Charakteristická je pro něj převaha sorbovaných vodíkových iontů a nedostatek dvojmocných kationtů, který zapříčiňuje vznik nestabilní a snadno rozrušitelné struktury. Reakce je kyselá. Předpokladem jeho vzniku je humidní klima a naprostý nedostatek Ca v půdě. Půdy s tímto sorpčním komplexem se označují jako '''''půdy sorpčně nenasycené'''''. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
===Komplex nasycený jednomocnými kationty===<br />
Typická je pro něj převaha jednomocných kationtů, hlavně Na. Vzniká ve výrazně alkalickém prostředí, kde je velká zásoba rozpustných alkalických solí. Jeho vznik je podmíněn i suchým klimatem, kde výpar převládá nad srážkami. Způsobuje velkou pohyblivost koloidů v půdním profilu, tvorbu vrstev s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi a rozrušování půdní struktury. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy solné''''' a jsou nepříznivé pro kulturní plodiny. <ref name="agrokrom"> </ref><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Sorp%C4%8Dn%C3%AD_komplex&diff=5127Sorpční komplex2008-11-27T00:46:06Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>Půdní sorpční komplex je soubor půdních koloidů, které se podílejí na výměnných reakcích. Rozeznávají se u něj dvě funkční části:<br />
*'''aktivní část''' – aniontová, jde o vlastní komplex, který působí na volné ionty v půdním roztoku a vyvolává tak sorpční procesy<br />
*'''pasivní část''' – tvoří ji kationty, které jsou sorbované aktivní částí sorpčního komplexu a jsou v něm poutány různou silou v pořadí:<br />
::::::::nejslaběji '''Na < K < NH4 < H < Ca < Mg < Al <Fe '''nejsilněji <ref>Pokorný, E., Střalková, R., Podešvová, J.: Půdní sorpční komplex a jeho vlastnosti. Vybrané kapitoly z metodiky. MZLU v Brně, Zěmědělský výzkumný ústav Kroměříž. [Citováno 2008-11-27]. Dostupné z www:<http://www.agrokrom.cz/texty/Obilnarske_listy/Pokorny_Pudni_sorpcni_komplex_20026.pdf></ref><br />
<br />
<br />
==Význam sorpčního komplexu==<br />
<br />
Půdní sorpční komplex má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Zabezpečuje tak sorpční schopnost půd, silně ovlivňuje její dynamiku i fyzikální stav. Je také do značné míry nositelem přirozené úrodnosti půdy a schopnosti úrodnost udržovat. <br />
Sorpční komplex svým stavem a vlastnostmi:<br />
:'''přímo ovlivňuje'''<br />
:*sorpční kapacitu půdy<br />
:*reakci půdy, charakter a dynamiku chemických procesů<br />
:*pufrovitost půdy<br />
:'''nepřímo ovlivňuje'''<br />
:*strukturní stav půdy<br />
:*obdělávatelnost půdy<br />
:*vodní a vzdušný režim<br />
:*biologickou aktivitu půdy <ref>Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref><br />
<br />
<br />
==Složení sorpčního komplexu==<br />
<br />
Sorpční komplex je tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus). Pro proces sorpce je důležitý především obsah organických látek v sorpčním komplexu, protože organický podíl v komplexu má až desetkrát vyšší poutací schopnost než podíl minerální. <ref>Pokorný, E., Šarapatka, B. (2003): Půdoznalství pro ekozemědělce. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. MZe ČR, 40 s. [Citováno 2008-11-27]</ref> <br />
<br />
===Jílové minerály===<br />
Jsou to vrstevnaté minerály, které mají výrazný vliv na chemické a fyzikální vlastnosti půdy. Jsou tvořeny tetraedry (Si) a oktaedry (Al). Mohou vznikat syntézou, přeměnou primárních minerálů při zvětrávání či jsou zděděny z matečné horniny. K důležitým vlastnostem jílových minerálů patří schopnost bobtnat ( silně bobtnavý montmorillonit, částečně bobtnavý illit a vermikulit ), vysoký specifický povrch ( skupina montmorillonitu 250 – 500 m2.g-1 ) a jejich sorpční kapacita ( vermikulit 120 – 150 mmol(+)/100g ). Rozlišuje se několik skupin jílových minerálů, např. skupina alofanu, kaolinitu, illitu, montmorillonitu, chloritu.<br />
<br />
===Humus===<br />
Humus je součástí organické půdní hmoty. Je tvořen odumřelými organickými látkami v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl. Je významnou zásobárnou energie, uhlíku a živin pro rostliny i edafon. Pomáhá při zadržování vody, pozitivně ovlivňuje strukturu půdy, podílí se na řadě půdotvorných procesů a na sorpci, tj. zadržování živin a jiných látek. <ref>Borůvka, L.:Základy pedologie a ochrana půd pro PřF UK. Studijní podklady. [Citováno 2008-11-27] </ref><br />
<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<references/><br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5125Ochranné pásmo vodního zdroje2008-11-27T00:07:32Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref name="tucek">Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref name="zakon">Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
<br />
==Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 <ref name="vyhlaska">Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref>) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
<br />
==Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.<ref name="tucek"> </ref><br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.<ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
<br />
==Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.<ref name="tucek"> </ref> <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
===Vodoprávní úřady===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <ref name="list">Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf></ref><br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody <ref name="list"> </ref><br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Voda]]<br />
*[[Využití vody]]<br />
*[[Znečištění vod]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79 Ministerstvo zemědělství ČR - Vodní hospodářství]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/voda Ministerstvo životního prostředí ČR - voda]<br />
*[http://www.ochranavod.cz Odbor ochrany vod MŽP ČR]<br />
*[http://www.cizp.cz/(luh4dsexg5iwacmqxr1pcg45)/default.aspx?ido=141&sh=175207355 Česká inspekce životního prostředí - Ochrana vod]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Ochrana vod]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5022Ochranné pásmo vodního zdroje2008-11-26T19:47:15Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref name="tucek">Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref name="zakon">Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
<br />
=='''Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 <ref name="vyhlaska">Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref>) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
<br />
=='''Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.<ref name="tucek"> </ref><br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.<ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
<br />
=='''Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů'''==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.<ref name="tucek"> </ref> <ref name="vyhlaska"> </ref><br />
<br />
==='''Vodoprávní úřady'''===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <ref name="list">Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf></ref><br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody <ref name="list"> </ref><br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada. <ref name="zakon"> </ref> <br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Voda]]<br />
*[[Využití vody]]<br />
*[[Znečištění vod]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79 Ministerstvo zemědělství ČR - Vodní hospodářství]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/voda Ministerstvo životního prostředí ČR - voda]<br />
*[http://www.ochranavod.cz Odbor ochrany vod MŽP ČR]<br />
*[http://www.cizp.cz/(luh4dsexg5iwacmqxr1pcg45)/default.aspx?ido=141&sh=175207355 Česká inspekce životního prostředí - Ochrana vod]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Ochrana vod]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5004Ochranné pásmo vodního zdroje2008-11-26T19:24:14Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref>Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref>Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
<br />
=='''Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 <ref>Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref>) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně [2] <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje. [3]<br />
<br />
<br />
=='''Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.[1]<br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.[3]<br />
<br />
<br />
=='''Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů'''==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.[1][3]<br />
<br />
==='''Vodoprávní úřady'''===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) [2]<br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <ref>Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf></ref><br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody [4]<br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodního zákona náhrada.[2]<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Voda]]<br />
*[[Využití vody]]<br />
*[[Znečištění vod]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79 Ministerstvo zemědělství ČR - Vodní hospodářství]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/voda Ministerstvo životního prostředí ČR - voda]<br />
*[http://www.ochranavod.cz Odbor ochrany vod MŽP ČR]<br />
*[http://www.cizp.cz/(luh4dsexg5iwacmqxr1pcg45)/default.aspx?ido=141&sh=175207355 Česká inspekce životního prostředí - Ochrana vod]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Ochrana vod]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=5000Ochranné pásmo vodního zdroje2008-11-26T19:15:56Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref>Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref>Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
<br />
=='''Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 ) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně [2] <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.<ref>Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref><br />
<br />
<br />
=='''Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.[1]<br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.[3]<br />
<br />
<br />
=='''Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů'''==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.[1][3]<br />
<br />
==='''Vodoprávní úřady'''===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství) [2]<br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <ref>Povodí Ohře, státní podnik:Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. List opatření. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.poh.cz/VHP/pop/C/4_LISTY_OPATRENI/C4_02/1_PROGRAM_OPATRENI/OH100104.pdf></ref><br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody [4]<br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodného zákona náhrada.[2]<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
<br />
*[[Voda]]<br />
*[[Využití vody]]<br />
*[[Znečištění vod]]<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
<br />
*[http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=79 Ministerstvo zemědělství ČR - Vodní hospodářství]<br />
*[http://www.mzp.cz/AIS/web.nsf/pages/voda Ministerstvo životního prostředí ČR - voda]<br />
*[http://www.ochranavod.cz Odbor ochrany vod MŽP ČR]<br />
*[http://www.cizp.cz/(luh4dsexg5iwacmqxr1pcg45)/default.aspx?ido=141&sh=175207355 Česká inspekce životního prostředí - Ochrana vod]<br />
<br />
<br />
[[Kategorie:Ochrana vod]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=4912Ochranné pásmo vodního zdroje2008-11-26T16:21:52Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref>Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref>Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
<br />
=='''Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 ) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně [2]<br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.<ref>Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. [Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachments/1_0_137_99.pdf></ref><br />
<br />
<br />
=='''Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.<br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.<br />
<br />
<br />
=='''Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů'''==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.<br />
<br />
==='''Vodoprávní úřady'''===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství)<br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody <br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodného zákona náhrada.<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=4906Ochranné pásmo vodního zdroje2008-11-26T15:57:49Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den <ref>Tuček, K. a kolektiv: ZÁKON O VODÁCH č. 254/2001 Sb., s komentářem.[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.mze.cz/attachements/0_254.pdf></ref>). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<ref>Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon).[Citováno 2008-11-26]. Dostupné z www:<http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf></ref><br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<ref>Kužvart, P.: 21.přednáška - Ochrana a využívání vod. Texty přednášky Právo a státní správa v ŽP 06-07, vyučovaná na ÚŽP PřF UK v Praze. [Citováno 2008-11-26]</ref><br />
<br />
<br />
=='''Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 ) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.<br />
<br />
<br />
=='''Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.<br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.<br />
<br />
<br />
=='''Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů'''==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.<br />
<br />
==='''Vodoprávní úřady'''===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství)<br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody <br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodného zákona náhrada.<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
<br />
*[[Ochrana vod]]<br />
<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
<br />
<references/><br />
<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopeckahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Ochrann%C3%A9_p%C3%A1smo_vodn%C3%ADho_zdroje&diff=4894Ochranné pásmo vodního zdroje2008-11-26T15:16:50Z<p>Kopecka: </p>
<hr />
<div>'''Ochranná pásma vodních zdrojů''' ( angl. ''protective zones of water resources'' ) jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 ( v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den ). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu.<br />
Ochranná pásma se dělí na '''ochranná pásma I. a II. stupně'''. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.<br />
<br />
<br />
=='''Ochranné pásmo I. stupně ( OPVZ I ) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo I. stupně má zajišťovat přímou ochranu vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.<br />
<br />
:* '''u vodárenských nádrží''' ( Seznam vodárenských nádrží je přílohou k vyhlášce č. 137/1999 ) a '''nádrží''', které slouží '''výhradně pro zásobování pitnou vodou''', je stanoveno pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí<br />
:* '''u ostatních nádrží s vodárenským využitím''' je stanoveno jako souvislé území na hladině nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení<br />
:* '''u vodních toků s jezovým vzdutím''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 100 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně polovinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u vodních toků bez jezového vzdutí''' je ochranné pásmo 15 m široké, na břehu sahá nad místem odběru do vzdálenosti minimálně 200 m proti proudu, po proudu 50 m; ve vodním toku musí zahrnovat minimálně třetinu jeho šířky v místě odběru<br />
:* '''u zdrojů podzemní vody''' je stanoveno jako souvislé území do vzdálenosti minimálně 10 m od odběrného zařízení<br />
:* '''v ostatních případech''' pak individuálně <br />
<br />
V terénu se na viditelných místech vyznačují hranice ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje“'''''. Pokud ochranné pásmo probíhá hladinou nádrže, umísťují se tabule na zakotvené plovoucí bóje.<br />
<br />
<br />
=='''Ochranné pásmo II. stupně (OPVZ II) a jeho vymezení'''==<br />
<br />
Ochranné pásmo II. stupně má zajišťovat ochranu vodního zdroje v územích, která stanoví vodoprávní úřad. Vždy musí ležet vně ochranného pásma I. stupně. Může být souvislé nebo tvořené více od sebe navzájem oddělenými územními zónami v rámci hydrogeologického rajónu nebo hydrologického povodí. Zákon navíc umožňuje, aby bylo ochranné pásmo II. stupně stanovováno po jednotlivých částech.<br />
<br />
Označení ochranného pásma tabulemi s nápisem '''''“ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“''''' se v terénu provádí obvykle jen v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi a v místech, kde hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vodního zdroje.<br />
<br />
<br />
=='''Opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů'''==<br />
<br />
Vodní zákon nepředepisuje žádná konkrétní omezení, povinnosti nebo technická opatření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci vodoprávního řízení toto provádí vodoprávní úřad. Stanovuje činnosti či způsoby užívání nemovitostí, které mohou vodní zdroj ohrozit, stanovuje také způsob a dobu omezení užívání těchto nemovitostí a také určuje konkrétní technická opatření, která je nutno v ochranných pásmech vodních zdrojů provádět.<br />
<br />
==='''Vodoprávní úřady'''===<br />
:*obecní úřady<br />
:*újezdní úřady na území vojenských újezdů<br />
:*obecní úřady obcí s rozšířenou působností<br />
:*krajské úřady<br />
:*ministerstva ( podle §108 „vodního zákona“ platí, že není-li tímto zákonem stanoveno jinak, je ústředním vodoprávním úřadem Ministerstvo zemědělství)<br />
<br />
'''Příklady možných zákazů a omezení činností týkajících se např.:'''<br />
:*vstupu fyzických osob<br />
:*používání a skladování závadných látek<br />
:*provádění stavební činnosti, terénních úprav, zemních a vrtných prací, umísťování staveb<br />
:*aplikace chemických prostředků<br />
:*údržby komunikací<br />
:*provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů <br />
<br />
'''Příklady možných technických úprav týkajících se např.:'''<br />
:*vyznačení hranice ochranného pásma<br />
:*úpravy komunikací u vodárenské nádrže<br />
:*protierozních opatření ( např. terasy, zasakovací a sedimentační pásy, zatravnění údolnic,...)<br />
:*zákazu vjezdu vozidel dopravujících náklad, který může způsobit ohrožení nebo zhoršení jakosti vody <br />
<br />
Za prokázané újmy, které vyplývají z omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů přísluší vlastníkům dle vodného zákona náhrada.<br />
<br />
<br />
== Témata ==<br />
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.<br />
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)<br />
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.<br />
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.<br />
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].<br />
<br />
== Odkazy ==<br />
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:<br />
<br />
=== Související stránky ===<br />
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).<br />
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].<br />
<br />
=== Externí odkazy ===<br />
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].<br />
<br />
=== Literatura ===<br />
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.<br />
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]<br />
<br />
[[Kategorie:Skupina E]]</div>Kopecka